V roce 1948 dostává Charles Aznavour darem od Edith Piaf svou první kameru značky Paillard. Už ji nepustí z ruky. Až do roku 1982 s ní natočí hodiny a hodiny materiálu, který se stane základem pro jeho filmový deník. Aznavour filmuje život a žije to, co filmuje. Kamera ho doprovází, ať jde kamkoli. Natáčí na ni všechno. Životní peripetie, místa, kudy projíždí, přátele, lásky, problémy. Několik měsíců před svou smrtí začíná spolu s Marcem di Domenicem vybírat vhodné záběry. Chce z nich udělat film. Svůj film.