Snímek Stanleyho Kubricka Olověná vesta (1987) patří k vlně filmů, které se v druhé polovině osmdesátých let vyjadřovaly k tématu vietnamské války (např. Četa a Narozen 4. července Olivera Stonea).

Mistrovský snímek se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výctikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky.

Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu. Stanley Kubrick se ve svých dílech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a není tomu jinak ani v Olověné vestě.

Film lze vnímat jako kritiku či odmítnutí válečné mašinerie. Autor však využil válečného tématu spíše k obecnější výpovědi o tom, do jakého stavu se může i humanisticky založený člověk dostat, ocitne-li se v nelidských podmínkách a beznadějných situacích.