Tentokrát zabrousíme do docela rozžhaveného tématu. Jakmile se totiž začnete bavit na téma víry a náboženství, leckdy v lidech začne vybuchovat sopka a chrlit láva... 
Proč? 
Emoce začnou vířit nejen ve věřících, ale i v těch, co našli svou vlastní víru....

Protože každý máme tu svou představu o správnosti víry. O Bohu, o Vyšší moci, o Vesmírné bytosti... Spousta názvů, ale my už máme ty svoje šuplíčky a jak nám tam něco nezapadá, naježíme se. 

Často si myslíme, co je správné a nejsprávnější a nechápeme, jak druzí mohou uvažovat jinak. Někdy až fanaticky si razí/me svoje dogmata. 

Co s tím? Co je to "správné" a co je to "špatné"? 

Nemáte také někdy pocit, že už máme tolik "správných" názvů na "špatné" věci? A jak zvládat emoce, které ve vás vyvolají reakce těchto lidí s opačným názorem, nechápající a se "svojí pravdou"? 

Přijďte si o tom svobodně popovídat beze strachu, že vás někdo "ukřižuje" ;-) a najít řešení, jak se tyto emoce zvládnout.