Papírová města: dojemná filmová cesta za vzdáleným snem (recenze)

V KINECH: Papírová města / Paper Towns

Bylo nebylo ve vzdáleném Orlandu, uprostřed americké Floridy. Quentin Jacobsen, kterého si zahrál sympatický Nat Wolff, měl od dětství rád svou sousedku - divokou a poněkud namyšlenou Margo Spiegelmanovou, v podání Cary Delevingne. Přestože si spolu oba v dětství často hráli, v době puberty se sobě oba mladí lidé odcizí.

Kam zmizela Margo?

Může za to především fakt, že na příjemného, ale poněkud ušlápnutého Quentina, začne téměř všemi na střední škole obdivovaná dívka hledět jako na chudáčka. Přesto již téměř dospělý Quentin dostane šanci přiblížit se obdivované sousedce. Nečekaná situace nastane, když za ním Margo jedné noci přijde, aby jí pomohl pomstít se jejímu bývalému příteli.

Po dobrodružné noci se mladík do Margo nejen zamiluje, ale ona kamsi zmizí. Protože je Quentin vzápětí svědkem příjezdu policistů do domu jejích rodičů, dozvídá se, že jeho oblíbená sousedka zřejmě znovu někam utekla z domova.

Šifrovaný vzkaz

Na plakátě na jejím okně mu však Margo – milující záhady a šifrované hádanky, zanechala podivný vzkaz, vedoucí zřejmě k novému místu jejího pobytu. Aniž bych chtěl spoilerovat, prozradím, že inteligentní Quentin nakonec i se svými dvěma nejlepšími kamarády a jejich přítelkyněmi odjedou Margo hledat.

Jak celý snímek, natočený na námět známé knihy od amerického spisovatele Johna Michaela Greena, dopadl? Hned úvodem je potřeba zdůraznit, že začínající režisér Jake Schreier si s filmem neporadil vůbec špatně. Přes primární publikum Papírových měst, k němuž patří především mladé dívky a ženy, se film bude zřejmě líbit i některým dalším lidem, milujícím směs romantiky, s mixem road movies a trochou záhad i dramatu.

Dobrý film s výbornými momenty

Schreierovi se společně se scénáristy filmu daří výborně vykreslit Quentinův obdiv ke své stejně staré sousedce i její nesmlouvavé opovrhování jím samým i konvencemi. Dobře je to například vidět ve scéně, kdy se nezkrotná dívka mladíkovi vysměje do obličeje, když jí sdělí úmysl vystudovat vysokou školu a poté založit rodinu.

Také Quentinovo kamarádství s nejbližšími dvěma spolužáky, stejně jako hluboká propast mezi ním a až nekriticky obdivovanou dívkou je znázorněno na jedničku. K výbornému vyznění bijáku přispívá i dobrá hudba a místy výborná kamera pod vedením Davida Lanzenberga. V ději snímku také najdeme jisté poselství a hloubku, která není u jiných romantických snímků obvyklá.

Překvapivé rozuzlení

Slabší stránkou je naopak „detektivní“ linie filmu, která je sice poměrně záhadná, ale nikoliv originální a příliš zábavná. Občas jsem se sice přistihl, že čekám na další odhalenou „stopu“ vedoucí k Margo, ale o žádné „krimi-žně“ se rozhodně nejedná. V ději snímku najdete také několik slabších míst. Naopak výborně je znázorněno prostředí střední školy, stejně jako je úchvatná cesta za Margo a její překvapivé rozuzlení, které nebudu prozrazovat.

Především „pomstychtivě dobrodružná“ a také cestovní část Papírových měst stojí za vidění a patří k tomu nejlepšímu, co bylo v tenagerských filmech poslední dobou natočeno. Také svým těžko předvídatelným dějem a hloubkou ční Papírová města nad jinak dobrým filmem od stejných tvůrců - Hvězdy nám nepřály. Protože jsem nečetl ani jednu z knižních předloh těchto filmů od Johna Greena, byl jsem novým snímkem příjemně překvapen.

Obstojní herci a nesympatická Cara

Také herecké výkony ve filmu nejsou nikterak špatné, přestože jinak poměrně hezká Cara Delevingne se po celou dobu tváří jako primadona, zralá na pár facek. To se však koneckonců hodí i pro její roli namyšlené "pseudorebelky", avšak jde o nejméně sympatickou herečku celého snímku.

Jde o protichůdnou postavu k nadanému Quentinovi Nata Wolffa, který svého nesmělého mladíka ze střední, zahrál velmi dobře. Příliš za nimi nezaostávají ani Quentinovi poťouchlí, ale správní kamarádi, například v podání Austina Abramse, Cary Buono nebo i další představitelé jeho spolužaček a spolužáků.  

Film nejen pro mladé divačky

V případě Papírových měst nejde rozhodně o přelomový, ale zato o vydařený a oddechový letní film, přibližující úsek života několika mladých lidí. Jeho silnou stránkou jsou dva akčnější úseky (cesta nočním městem a za Margo), herecký výkon Natta Wollfa a jeho filmových kamarádů, stejně jako kamera i poměrně originální děj, vymykající se běžným "romanťárnám". Pokud nejste zatvrzelí odpůrci romantického žánru, určeného především mladým divačkám, nemusíte se bát Papírová města vidět. Asi není náhodou, že John Green měl s knižní předlohou filmu takový úspěch!