Trosky

Symbol Českého ráje, zřícenina hradu Trosky se svými do daleka viditelnými věžemi na vysokých čedičových skalách, ke spřádání pověstí přímo vybízí. Asi nejznámější je ta o panně a babě, podle nichž byly obě věže také pojmenovány. Oněmi věčně znesvářenými ženštinami byla prý matka pána z Bergova Markéta a její vnučka Barbora, které se v nepřítomnosti pána hradu začaly handrkovat o vládu nad panstvím. Markéta obsadila silnější a nižší věž, Barbora si vybrala tu vyšší a štíhlejší. Od té doby pro sebe nenašly jediné vlídné slovo a každý den na sebe pokřikovaly z malých okének, až to jejich sloužící nevydrželi a z hradu utekli a i lidé z okolí se místu začali vyhýbat velkým obloukem. Po nějaké době však láteření utichlo. Sokyně z hradu zmizely neznámo kam a kraji kolem Trosek se zase ulevilo. Za deštivých a bouřlivých nocí však jejich hádky můžete zaslechnout i dnes. 

Hluboko pod samotným hradem se dle pověstí ukrývají tajemné síly, které v době jeho budování ve 14. století nadělaly staviteli Čeňkovi z Vantemberka nemálo starostí. Stavbu prý postihla řada neštěstí a podivných událostí spojených s hlubokou skalní rozsedlinou mezi dnešními věžemi. Té se již od nepaměti říkalo díra do pekla a o nocích z ní prý vylézaly pekelné mocnosti, které stavbu záměrně mařily a bránily tak lidem se na kopci natrvalo usadit. Dnes už je tam pravděpobně nepotkáte. Ale kdo ví? Při své návštěvě si každopádně užijete nádherný výhled do okolního malebného kraje.

Zřícenina hradu Trosky. Foto: Jerzy Strzelecki, CC BY-SA 3.0

Drábské světničky

Také bývalý strážní hrad Drábské světničky dnes láká mnohé návštěvníky divokou krásou skal i krásnými výhledy do okolního kraje. Kdysi zde byl ale jediným obyvatelem obr Dráb. S okolními lidmi žil vcelku v míru, jen tu a tam zatoužil po nějakém dobytčeti k obědu. Když mu ale časem zemřela žena, začalo mu být v jeho skalním království smutno. Jednoho dne se proto vypravil do nedaleké vesnice, odkud si ve své dlani přinesl jako hospodyni krásnou dívku Aničku. 

Aničce se ale ve studených skalách nelíbilo a brzy poprosila obra, zdali by mohla navštívit své rodiče. Navečer se k němu poslušně vrátila, cestou však za sebou odmotávala klubíčko, podle kterého ji její lidé mohli vystopovat. Když se pak všichni nahrnuli před obrovu jeskyni a požadovali Aničku zpátky, Dráb s těžkým srdcem souhlasil. Protože chtěl i nadále s lidmi vycházet v dobrém, prozradil jim nádavkem místo, na němž je ukrytý poklad. Postupem času začali lidé obra navštěvovat, aby se necítil tak sám a on jim na oplátku sem tam pomohl zorat pole nebo sklidit úrodu. Z jejich přátelství nakonec vznikl i dnešní název skal.

Drábské světničky. Foto: ŠJů, CC BY-SA 3.0

Hrubá Skála

Hruboskalské skalní město vás okouzlí hlubokými roklemi, úzkými průchody i divokou krásou skal. A stejně tak vám učaruje i zámek Hrubá Skála tyčící se nad jeho okrajem. Původně typický skalní hrad prošel postupně renesanční a novogotickou přestavbou. To ale nic nezměnilo na tom, že se k němu váže řada pověstí. 

Jedna z nich vypráví o hradním pánu, jenž si za krásného letního podvečera vyšel do skal. Jaké však bylo jeho překvapení, když mezi nimi najednou spatřil plápolat oheň, u kterého seděla tajemná postava. Popošel blíž a ke své hrůze zjistil, že se do plamenů dívá sám čert. Na útěk už bylo pozdě a když ho pekelník vyzval ke hře v karty, neochotně souhlasil. Ke svému štěstí byl ale hradní pán zkušeným a náruživým hráčem a postupně tak nad čertem vyhrál vše co měl a nakonec i to nejcennější – svoji duši. Čerta popadl vztek, zprudka narážel do skal a zanechával na nich své otisky. Do jedné nakonec zaťal drápy tak silně, že v ní jejich otisk můžete spatřit dodnes a lidé jí neřeknou jinak než Čertova ruka.

Hrubá Skála se tyčí na okraji rozeklaného skalního města. Foto: Zdeněk Fiedler, CC BY-SA 3.0

Frýdštejn

Pekelníci se prý čas od času zjevují i na romantické zřícenině Frýdštejn nedaleko Malé Skály. Vždy o úplňku tam schovávají poklad, o čemž se časem začalo vyprávět i mezi lidmi. Na jejich radu se na místo jedné noci pro zlato vypravil chudý brusič kamenů Jan, který doufal, že pak konečně dostane svolení k sňatku od rodičů své milé dívky Jitky. Poklad nakonec čertům skutečně ukradl, svatby se ale nedočkal. Jitka ho zdaleka nemilovala tolik, jako on ji a dala přednost jinému nápadníkovi.

Tajemný Frýdštejn. Foto: Zdeněk Fiedler, CC BY-SA 4.0

Veliš

Nedaleko Jičína se tyčí vrch Veliš, na kterém kdysi stával mohutný královský hrad. Mnoho se z něho nedochovalo, co prý však zůstalo jsou tajné chodby, které měly vést až k městu. Mocný rod Trčků zde nashromáždil nedozírné poklady, které ale jeho členové při útěku před nepřáteli nestačili odnést. Dodnes se tak prý kdesi v útrobách kopce skrývají stříbrné a zlaté cennosti, které hlídá velký ohnivý pes. Možná je to sám satanáš, možná jiný přízrak, každopádně svůj úkol plní více než dobře a tak vám hledání pokladu nedoporučujeme.

Nachází se pod vrchem Veliš nedozírné poklady? Foto: Petr1888m, CC BY-SA 3.0

Valdštejn

Na Valdštejně, který najdete ve světě tajemných roklí a vysokých skal nadaleko Hrubé skály, se prý zjevuje přízrak poustevníka v dlouhém splývavém hábitu přepásaném provazem, s vlajícími vousy a s kapucí staženou hluboko do čela. Při procházení hradem se tiše modlí, v ruce drží růženec a stále se ohlíží, jako by někoho vyhlížel. Nikdy ho ale nespatří a tak si jen zhluboka povzdechne a rozplyne se jako dým. Dovolí-li to situace, můžete se sem v létě vypravit za dalšími pověstmi z Českého ráje i za zdejšími ztracenými poklady při speciálních prohlídkách s princeznou Kateřinou.

Na Valdštejně potkáte přízrak poustevníka. Foto: Zdeněk Fiedler, CC BY-SA 3.0

A co vy, máte také nějakou svou oblíbenou pověst? Dejte nám vědět pod článkem na sociálních sítích nebo se podívejte na první díl našeho seriálu, který se věnoval pověstem z Libereckého kraje.

Úvodní foto: Hrubá skála a Trosky v pozadí, Florin dr, CC BY-SA 4.0

22.4.2020 | Andrea Morkusová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout