Schovejte se do podzemí. Navštivte bunkry, tajné kryty i podzemní město

Schovejte se do podzemí. Navštivte bunkry, tajné kryty i podzemní město 

Lidé se od pradávna ukrývali do podzemí před nebezpečím. Vy tam dnes můžete vyrazit za poznáním nebo za dobrodružstvím – a je z čeho vybírat. Místa, která navštívíte, na vás dýchnou svou nevšední atmosférou a fascinující historií.

Dělostřelecká tvrz Stachelberg

Stachelberg nedaleko Trutnova byl rozestavěn v roce 1937, ale kvůli mnichovské dohodě nebyl nikdy dokončen. I tak je největší dělostřeleckou tvrzí u nás a dokonce i jednou z největších na celém světě. Původním záměrem bylo postavit dvanáct bunkrů a ty navzájem propojit rozsáhlou sítí chodeb. Podzemní prostory se obráncům vybudovat podařilo, z bunkrů byl vystavěn jen jeden.

Zhruba tři čtvrtiny z podzemních chodeb jsou v dnešní době zpřístupněny návštěvníkům. Unikátní je, že tyto prostory jsou v různé fázi výstavby – zatímco někde byly pouze zahájeny výlomové práce, jinde už probíhala betonáž chodeb a sálů. Můžete si tak udělat dost dobrou představu o tom, jak to v našem pohraničí před válkou vypadalo a co se tu dělo. Počítejte s tím, že prohlídka je fyzicky náročnější – do podzemí se dostanete pouze po žebříku.

Stachelberg je také začátkem naučné stezky „Opevněné Trutnovsko“. A pokud si chcete užít nejen podzemních prostor, ale i výšek, navštivte nedalekou rozhlednu Eliška, z níž uvidíte prvorepublikové pevnostní opevnění jako na dlani. A k tomu i Rýchory nebo Orlické a Jestřebí hory.

Foto: Facebook Tvrz Stachelberg

Tajný kryt na zámku Pardubice

V době studené války byl v jednom z rohových rondelů zámeckého valu vybudován tajný kryt. Tak tajný, že v době jeho výstavby byli dokonce vystěhováni ti obyvatelé Pardubic, kteří by měli možnost pozorovat stavbu z oken svých bytů. A proč takové přísné utajování? Kryt totiž nebyl určen k ochraně „obyčejných“ lidí, ale měl sloužit jako podzemní krajské velitelství, z něhož by byly řízeny záchranné práce v případě jaderného či jiného útoku. V krytu je proto i zařízení, které dokáže odfiltrovat ze vzduchu radioaktivní prach.

Další zajímavostí je telefonní ústředna, která byla na svoji dobu vrcholným telekomunikačním zařízením – umožňovala dokonce i konferenční hovory, tedy propojení několika lidí najednou. Objekt byl napojen na vnější zdroj elektřiny a měl i vlastní studnu.

Pardubické muzeum, které dnes tajný kryt spravuje, zde pravidelně pořádá prohlídky – a to jak pro dospělé návštěvníky, tak i speciální dětské.

Dělostřelecká tvrz Hůrka

Na severním okraji města Králíky najdete kopec Hůrka, který se stal za první republiky součástí opevnění. Tvrz se do osudného září 1938 povedlo stavebně prakticky dokončit, svému účelu již však pochopitelně neposloužila. Místo toho ji v období okupace využívali Němci, kteří zde odzkoušeli řadu původních technologií a také tu prováděli dělostřelecké a ženijní pokusy. Došlo dokonce i na zkoušky tajných zbraní, jako byl bojový výbušný plyn Tajfun. Po válce se tvrz stala vojenským muničním skladištěm a armáda Hůrku definitivně opustila až v roce 2008.

A jak si tvrz můžete užít dnes? Pořádá se tu celkem sedm typů prohlídek, od půlhodinové Miniprohlídky až po šestihodinový Nadstandardní okruh, při kterém našlapete přes 1 100 schodů a projdete dva kilometry v podzemí.

Foto: Facebook Tvrz Hůrka

Pevnost Josefov

Císař Karel VI. neměl žádné mužské dědice a proto si vydáním Pragmatické sankce pojistil dědičné nároky své dcery Marie Terezie. Většina evropských států sice tento nárok uznala, Prusko ale vedlo s Rakouskem–Uherskem dlouholetou válku, při níž Marie Terezie ztratila téměř celé území Slezska i s jeho pevnostmi. A tak bylo rozhodnuto posílit síť opevněných měst o dvě nová a vznikl Terezín na soutoku Labe s Ohří a Josefov na soutoku Metuje s Labem.

Pevnost má velmi důmyslný systém podzemních chodeb – v této unikátní spleti jich najdete 45 kilometrů. Umožňovaly vojákům klást podzemní miny, odposlouchávat nepřítele nebo zamořit okolí pevnosti plynem a tím ztížit obléhání.

Kromě klasických prohlídek dnes Josefov ožívá mnoha akcemi, které jsou návštěvnicky atraktivní právě díky podzemním chodbám. Rodiny s většími dětmi jistě zaujme Draculova cesta, při které se strašidla objevují naprosto nečekaně – průvodci totiž mohou využívat různé podzemní zkratky, a tak zatímco vy půjdete mezi dvěma stanovišti deset minut, oni to zvládnou i za několik vteřin. S menšími dětmi si užijete tvořivé dílničky, akci Velikonoce na pevnosti nebo třeba rodinnou zážitkovou hru s názvem Brány josefovské pevnosti dokořán.

Podzemní město Osówka - Polsko

Pokud patříte mezi milovníky podzemí, bylo by škoda nezajet si k našim severním sousedům a nenavštívit podzemní město Osówka, které leží asi kilometr od polské obce Kolce a 36 km od Broumova. Tento obrovský komplex podzemních chodeb, obranných prvků a betonových hal zde vznikal od roku 1943 a jeho účel není dodnes znám. Tajný nacistický projekt mohl být možná i Hitlerovým sídlem.

Dnes je Osówka využívána jak běžnými turisty, kteří zvolí klasický návštěvní okruh, tak milovníky netradičních zážitků, na které čeká projížďka výsadkářskou loďkou v podzemí či přechod visacích prkenných lávek ve tmě. A pokud je i to pro vás málo, objednejte se na hru Expedice Riese a užijte si tříhodinového fyzicky náročného zážitku.

Foto: Facebook Podziemne Miasto Osówka

Tvrz Hanička

Nedaleko Rokytnice v Orlických horách najdete tvrz, která byla také součástí opevnění budovaného na obranu před rozpínajícím se Německem. Své dívčí jméno Hanička dostala podle nedaleké osady.

Ani šest let nacistické okupace ovšem nepoškodilo tvrz tak, jako nájezdy podniku Kovošrot v letech 1954 až 1958. Pracovníci Kovošrotu zde vytrhávali pancéřové zvony ze stropních desek a odváželi je do hutí k dalšímu zpracování. Národní podnik Zelenina se pak pokoušel vytvořit na Haničce sklad, ale obtížná dostupnost v zimním období ho od tohoto plánu naštěstí odradila. Od roku 1969 je pevnost zpřístupněna veřejnosti. Hanička posloužila i pro natáčení scén do filmu Otakara Vávry Dny zrady.

V roce 2006 byla Hanička vyhlášena kulturní památkou a vy si dnes můžete vybrat, zda absolvujete základní trasu v délce 50 minut nebo prodlouženou trasu, která trvá zhruba 80 minut. A co uvidíte? Řadu exponátů z výzbroje Československé armády, přepravní techniku, sbírku munice i uniforem. Jsou tu i fotografie objektů našeho předválečného opevnění, které jsou tematicky řazené. A nechybí ani fotografie z francouzské Maginotovy linie, která se stala předlohou při budování československých pevností a bunkrů.

Foto: Pixabay

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!