Monika Maláčová

Herec/Herečka

V rodné Praze strávil svá léta žákovská a studentská. Po maturitě na střední škole byl v roce 1965 přijat na Janáčkovu akademii múzických umění, kde absolvoval v roce 1969 rolí Jaga v inscenaci Shakespearova Othella v režii Rudolfa Jurdy. Po učednických letech v Brně následovalo devět let tovaryšských ve Východočeském divadle v Pardubicích. Zde se setkal s řadou velmi zajímavých rolí, jako byl například Merkucio v Shakespearově Romeovi a Julii, titulní hrdina v Hugově romantickém dramatu Ruy Blas, Nil v Gorkého Měšťácích anebo Hynek v tehdy populární původní novince Radoslava Lošťáka Opožděný ptačí zpěv.

V roce 1978 mění Pardubice za ostravské Divadlo Petra Bezruče a zde se setkává s novými režijními podněty. Jmenujme na tomto místě především svéráznou osobnost režiséra Josefa Janíka, v jehož inscenaci Villon a ti druzí vytvořil postavu Régniéra a postavu Císaře ve hře Mirka Stiebera Paganini a Frištenský. V režii Ilji Racka hrál postavu Brynčiho ve hře Jany Knitlové Sekyra na studánky a postavu Kankalise ve hře litevského autora Kazyse Saji Jeho excelence býk Klemens. Upozornil na sebe také v roli Zlatohlava v Tylově Tvrdohlavé ženě.

Po dvou letech v Ostravě se Vladimír Krátký vrací do východních Čech, tentokrát do Hradce Králové. Zde hraje v inscenacích proslulého Jana Grossmanna – v Gogolově Revizorovi školního inspektora Chlopova, v Molièrově Donu Juanovi Dona Alonza, v Brechtově Panu Puntilovi se poprvé setkává s rolí Surkally. V Hradci hraje rovněž Higginse ve Shawově Pygmalionu, Figara v Beaumarchaisově Figarově svatbě a Athose ve Třech mušketýrech po třiceti letech. V řadě představení účinkuje ve studiu Beseda, kde hraje například Tybalta v inscenaci Shakespearova Romea a Julie v režii Miroslava Krobota anebo v inscenacích Josefa Krofty Lituji, že nejsem básník, Škola staletími a Mechanické divadlo.

V roce 1984 se po patnácti letech vrací do Brna a stává se členem činohry tehdejšího Státního divadla. Zde si zopakuje profesora Higginse v Pygmalionu, kterého přebírá po Janu Vlasákovi. Už první sezóna mu přináší zajímavé úkoly s výtečnými režiséry. V Hajdově skvělé inscenaci Brechtova Pana Puntily si znovu zahraje Surkallu a v  Marceauově Vajíčku v inscenaci téhož režiséra roli Dugommiera. V Kaločově dramatizaci prózy Čingize Ajtmatova Den delší než století hraje Bouřného Edygeje. Z přečetných rolí Vladimíra Krátkého v dalších letech jmenujme alespoň kapitána Horstera v Ibsenově Nepříteli lidu, bratra Martina Ladvenu v Anouilhově Skřivánkovi či Horacia v Shakespearově Hamletovi. Své velké komediální schopnosti prokáže v roli sluhy Felixe v Labichově Slaměném klobouku.

Velkou pozornost vzbudily na konci osmdesátých let Krátkého výkony v tehdy otevřeném Divadélku na Hradbách (nynější Malá scéna Mahenova divadla) v rolích Hraběte v Ševčíkově inscenaci hry Arthura Schnitzlera Dokolečka dokola a v postavě Představitele ve Steigerwaldově Neapolské chorobě.

Z velké řady dalších rolí připomeňme alespoň jeho postavy v Kaločových adaptacích Dostojevského (Běsi, Bratři Karamazovi, Hráč), či celou řadu shakespearovských postav Několik postav vytvořil v Srbově inscenaci Fausta, v Roku na vsi téhož režiséra hrál postavu Marečka, v Srbově adaptaci Bassova Cirkusu Humberto ztvárnil postavu starého Antonína Karase a v Merlinovi Tankreda Dorsta sira Gawaina. V Goldflamově inscenaci Poláčkova Okresního města hrál Lékárníka, v Tarantově režii Vančurovy Markéty Lazarové starého hraběte, v Čičvákově inscenaci Ithaky Botho Strausse Agelaia a v jeho inscenaci Bernardova Kanta roli Admirála. S režisérem J. A. Pitínským se setkal jako rektor Kroll v Ibsenově Rosmersholmu.

Sluší se zmínit i o jeho rolích v repertoáru pro dětské diváky. V Derflerově inscenaci Pavlíčkovy pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda byl Rybářem a dědem Vševědem. Hrál v pohádce Doktor Bolíto Aloise Mikulky a v Pavlíčkově Císařově slavíku. Na Malé scéně participoval na úspěšných představeních režisérky Zoji Mikotové – Kainarově Zlatovlásce a Ježíškově košilce Jana Zahradníčka.

Na Malé scéně rovněž hrál Larryho ve hře Patricka Marbera Na dotek, v Nocích letmé lásky Palomy Pedrero a v inscenaci hry Odile Raymonda Queneaua.

Řadu let působí velice úspěšně jako vážený a uznávaný pedagog herectví na Konzervatoři Brno.

Staň se publicistou a napiš biografii k osobě Monika Maláčová. Stačí se přihlásit a můžeš začít publikovat. Buduj s námi kulturu na Informuji.cz

Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout