Ve Velkých Těšanech se nachází větrný mlýn, který byl v roce 2014 prohlášen za národní kulturní památku. Jedná se o větřák německého typu, což znamená, že je vytvořený ze dřeva a dá se celý otáčet okolo své osy podle směru větru. Mlýn se dělí na podemlýní (přízemí), kde je k vidění jeho nosná konstrukce, na mlýnici (1. patro), kam dopadala mouka, a na zanášku (2. patro), kam bylo nutné vynést pytle s obilím a nasypat je do mlecího zařízení.

Počátky tohoto mlýna sahají až do roku 1830, kdy pozemek s účelem zbudovat zde mlýn odkoupil Josef Bartoň. Ten ovšem následující rok zemřel a mlýn pak často měnil majitele. Roku 1889 koupil větřák pro svého syna Josefa Jan Páter. O rok později byla natolik silná vichřice, že budovu mlýna vyvrátila. Josef Páter ji potom nechal znovu postavit a pro jistotu také zdvojit základní nosné trámy. Protože měl 11 dětí, přikoupil také pole a věnoval se i zemědělství.

Přestože za dob protektorátu bylo zakázáno mlít, zdejší mlynář František Páter toto nařízení nedodržoval. I přes zapečetění mlýna po nocích mlel až do roku 1942, kdy ho zatklo gestapo za údajné předání pušky a munice odbojové skupině z Hostýnských vrchů. Když poté na Pankráci zemřel, jeho bratři mlýn uchovávali jako památku. Přesto po konci války mlýn začal chátrat a už v roce 1946 se dokonce objevil návrh rozebrat ho na otop. V 60. letech hrozilo sesutí větřáku. Tehdy mlýn od majitelky Anežky Páterové odkoupil Odbor kultury Okresního národního výboru v Kroměříži. Díky tomu mohla roku 1972 začít celková rekonstrukce a o tři roky později byla stavba předána do správy Muzea Kroměřížska. Od roku 1979 je mlýn přístupný veřejnosti.