Augustiniánský klášter ve Šternberku, Šternberk

Augustiniánský klášter ve Šternberku

Šternberk, Farní 69/5

Není tu akce, kterou Augustiniánský klášter ve Šternberku pořádá? Přidej ji
  • Aktuální program
  • Byli tadyAlžběta
  • Ohodnoť místo

Augustiniánský klášter ve Šternberku představuje architektonicky významný soubor budov nejstarší augustiniánské kanonie na Moravě, budovaný v letech 1718–1723 a následně po roce 1736 podle projektu boloňského architekta Antonia Marii Beduzziho. Významově úzce souvisí se stavbou chrámu Zvěstování Panny Marie.

První augustiniáni se zde usídlili již v roce 1371. Současná podoba kláštera v těsné blízkosti šternberského hradu však pochází až z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Spolu s farním kostelem Zvěstování Panny Marie je nejvýznamnější barokní architektonickou památkou města. Budova proboštství, dnes fara, byla postavena za probošta Patricia Vavřince Lehmanna zřejmě v letech 1718–1723. Jeho nástupce Patricius Jan Meixner (1726–1734) nechal v zahradě kláštera, která byla přeměněna na vznosný park, zbudovat později zbořený barokní letohrádek. Vlastní stavba konventu byla provedena za probošta Jana Josefa Glätzla ve 30. a 40. letech 18. století. V letech 1736–1740 bylo podle projektu geometra Matyáše Wagnera nejprve zbudováno zahradní křídlo nového konventu, v němž se nacházel monumentální letní refektář pro 25 kanovníků vyzdobený olomouckým malířem Janem Kryštofem Handkem. Handke se ostatně podílel na výzdobě celého komplexu konventních budov včetně proboštství a letohrádku již od počátku 30. let 18. století společně se sochařem Filipem Sattlerem. Na Sattlerovo místo nastoupil po roce 1738 další olomoucký sochař Jan Kammereit, který pro klášter vyzdobil interiéry pokojů a v roce 1744 vytvořil pro právě dokončenou fasádu západního křídla sochu Krista – Spasitele se znakem probošta Jana Josefa Glätzla. Dovršení přestavby konventních budov spadá do let 1745–1748, kdy bylo postaveno východní křídlo orientované k městským hradbám, které musely být v důsledku rozšíření kláštera částečně zbořeny. Barokní přestavba kláštera pak byla v letech 1775–1783 završena novostavbou klášterního a farního kostela Zvěstování Panny Marie na místě zbořeného gotického kostela. Po zrušení kláštera v roce 1784 císařským dekretem Josefa ll. byl objekt rozdělen. Část připadla do majetku Arcibiskupství olomouckého (kostel, spojovací trakt a bývalý proboštský palác) a využívala se nadále pro potřeby církve. Z prostor bývalého kláštera se postupně staly kasárna, vojenská nemocnice, německé gymnázium a ve druhé polovině 20. století zde měl svůj sklad národní podnik Textil Ostrava.

V roce 1999 vzniklo ve Šternberku Handkeho občanské sdružení, které se zapojilo do kulturních aktivit města a vzápětí se velmi aktivně pustilo i do úprav prostor klášterního areálu. Ve stejném roce se podařilo zařadit tuto kulturní památku do programu Záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR. Od té doby se objekt postupně renovuje. Čtyřkřídlá, k jižnímu průčelí farního kostela přiléhající jednopatrová budova, krytá sedlovou střechou s vnitřním dvorem, k níž se na jihovýchodě připojuje budova prelatury s konventem, ukrývá mnoho uměleckých skvostů: růžemi ovinutou kartuš s reliéfem Panny Marie, reliéf sv. Augustina, již zmiňovanou niku se sochou Žehrajícího Krista, historické sály s obnovenou nástropní malbou od Jana Kryštofa Handkeho, obrazárnu barokních malířů či věžní hodinové stroje.



Augustiniánský klášter ve Šternberku a okolí - aktuální program a vstupenky

Další akce v okolí Cyklotrasy v okolí
vytisknoutMáš fotku tohoto místa? Přidej ji

Přihlas se a přidej na Informuji.cz své nejlepší fotky tohoto místa. Děkujeme za pomoc! :)


Štítky

Augustiniánský klášter ve Šternberku: hodnocení ostatních

Toto místo ještě nikdo nehodnotil. Buď první!