Částečně roubená stavba pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. V 18. století k němu byla přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. V polovině 20. století přestal sloužit liturgickým účelům. Nyní je zde soustředěna stálá expozice kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru.

K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň. Přístupný je pouze o letních prázdninách.