Tančírna Javorník

Javorník, Račí údolí

Není tu akce, kterou Tančírna Javorník pořádá? Přidej ji
  • Aktuální program
  • Byli tadyroman
  • Ohodnoť místo

Dříve jedna z nejkrásnějších staveb v okolí Javorníku. Tančírna a restaurace se sálem, postavená v secesním stylu, patřila k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí. Oblíbené byly pěší procházky z Javorníku, přes Jánský vrch, Čertovy kazatelny, hrad Rychleby a zpět do Račího Údolí, nebo z Nových Vilémovic do Račího Údolí přes Červený Důl. Před válkou se zde o sobotách konaly zábavy, o nedělích čaje s hudbou.

 Okolí malebného místa zkrášloval parčík se skalkami, rododendrony, okrasnými dřevinami a stylovým venkovním posezením. Na místě pozdější Tančírny stála koncem 19. století dřevěná parní pila, která patřila vratislavskému biskupství. V blízkosti se nacházela malá pekárna s prádelnou u Račího potoka a naproti obytný úřední domek rovněž patřící vratislavskému biskupství. Na tomtéž místě na začátku 20. století vznikla vlevo od silnice na místě pily tančírna s restaurací a hostinskými místnostmi, vpravo byl obytný úřední dům adaptován na restaurační a hostinský objekt. Po jeho pravé straně byl postaven dům podkoního a stáj pro koně, dnešní hájovna; bývalá pekárna s prádelnou byla v roce 1906 přestavěna na malý lokál zvaný „Jägerstube“ („Myslivecká jizba“). Všechny popsané budovy byly provozně propojené. 

Zde je třeba podotknout, že celkově v Račím Údolí stálo asi pět výčepních či restauračních zařízení: kromě zmíněných tří ještě tzv. „Waldhaus“ s šenkem a penzionem, který od roku 1913 provozoval Franz Winkler, a tzv. „Haus Isolde“, výletní restaurace s možností ubytování a tanečních zábav, dnešní budova tábora. Není tedy divu, že dolní část údolí žila bohatým společenským životem a byla oblíbeným výletním a turistickým cílem. Secesní Tančírnu sloužící jako restaurace, taneční sál a penzion (prameny označují její sloh i jako švýcarský) nechal postavit vratislavský biskup kardinál Georg (Jiří) Kopp v letech 1906-1907, a to na místě již zmíněné zbourané parní pily. Podle kardinála Koppa (1887- 1914), který je u nás znám i tím, že založil vidnavský kněžský seminář, získala Tančírna i své jméno – Georgshalle. Koncesi na restaurační a výčepní živnost získalo biskupství 17. prosince 1906. Zděné přízemí se samostatným vchodem bylo rozděleno na dvě hlavní části, další dvě místnosti se nacházely v přístavbě. V severní části přízemí (tedy směrem k Javorníku) byla umístěna velká kuchyň, výčep a přípravní místnost. V jižní části se nacházela zásobní komora (špajz) a dvě obytné místnosti. Nebylo zapomenuto ani na sociální zařízení a dokonce na výtah, kterým se jídlo a pití dopravovalo nahoru do sálu. Vnější schody (dnes rozbité) vedly k samotnému přes 20 metrů dlouhému lokálu a tanečnímu sálu, který byl zbudován celý ze dřeva a skla. Sál byl obklopen dřevěnou verandou, obložení bylo barevně lakované, dřevěné trámky byly zdobeny plastickými ornamenty (zejména vinnou révou) a nejkrásnější částí Tančírny byly barevné vitráže, v modrém a zeleném tónu, složené v secesním kánonu. Celá budova byla elektrifikována. 

Chátrání Tančírny, tak jako jiných turistických a historických objektů, započalo po skončení druhé světové války, Jednak z prioritních  a logických důvodů obnovy země po válečných letech, dále pak také z důvodů vylidnění sudetských oblastí a s tím souvisejícího nedostatku pracovní a tedy i kupní síly obyvatelstva. Život Tančírny se však přesto dařilo udržovat nájemci panu Aloisi Měsícovi, restauratéru z Bystřice pod Hostýnem a k přímému chátrání Tančírny nedocházelo.

Hlavní příčinou úpadku se stává rok 1954, kdy se Tančírna stává státním majetkem. Postupně se ve vlastnictví vystřídaly Československé státní lesy, Jednotné zemědělské družstvo a Československé státní dráhy. Ty jsou pro Tančírnu definitivním zpečetěním jejího osudu a v jejich vlastnictví začíná Tančírna chátrat definitivně. Od těchto dob již není Tančírna průběžně udržována ani opravována. V roce 1970 si zde navíc místní myslivecký spolek zakládá místo k pořádání závodů k norování a po „svém“ využívá spodní část budovy.

Těžká léta pokračovala až do roku 2006, kdy konečně zájem místních obyvatel, hnutí Brontosaurs i místních samospráv dávají Tančírně nějakou naději na další život. Přes zájem města Ostravy k využití jako dekorace k nově opravenému hradu, návrhy na převezení a zrekonstruování v Loučné nad Desnou jako areálu pro volný čas občanů a hlavně zrušení blokace v rámci církevního majetku se po mnoha peripetiích stává konečně majetkem místní obce Bernartice. Té se po několika pokusech daří zajistit projekt na rekonstrukci a další využití Tančírny – a zachraňuje ji! 

V přízemí je umístěno zázemí pro turisty, info centrum, kavárna a hygienické a technické zázemí. Stávající objem budovy je zachován, včetně vnitřního uspořádání. Stávající historická dochovaná tesařská konstrukce s výzdobnými řezbami byla v maximální míře zachována a případně citlivě doplněna.  Střecha objektu zůstala nečleněna bez vikýřů, pouze ke komínu bylo osazeno střešní okno. Střešní krytina byla rekonstruována a doplněna v původním materiálu (plech). Štíty byly rekonstruovány a doplněny. Tesařské konstrukce byly upraveny a doplněny dřevěnými obklady a řezbami. Okna a dveře byla rovněž rekonstruována a doplněna chybějícími prvky a zasklením. Případné chybějící části byly doplněny kopiemi. Bylo doplněno chybějící venkovní schodiště s předním vstupem a zadní zděná část s bočním vstupem a pomocným schodištěm.

Celý prostor sálu Tančírny ve 2. np je zastropen stlačenou valenou klenbou, obloženou prkny, připevněnou ke krovu. Strop nad přízemím je trámový, stejně tak jako nový strop a krov zadního traktu. Objekt je vytápěn teplovodním podlahovým topením napojeným na tepelné čerpadlo země – voda kombinovaným s elektrokotlem. Budova Tančírny je napojena na veřejnou sít‘ NN a vodovodu. Pitná voda je odebírána z nové studny a likvidace splaškových vod je prováděna v DČOV s přepadem do přilehlé vodoteče. Součástí projektu jsou komunikace a terénní úpravy parkoviště pro 12 míst (8 běžných a 4 imobilní) a chodníku kolem objektu. 1.np je řešeno jako bezbariérové. Přístupné je vyrovnávací rampou před vstupem do přízemí.

Tančírna v rámci interaktivní expozice prezentuje Rychlebské hory jako celek (regionální fauna, flóra, geologie) dále také historii Tančírny samotné, která je v daném regionu potažmo v Olomouckém kraji jedinečná.



Tančírna Javorník a okolí - aktuální program a vstupenky

Další akce v okolí Cyklotrasy v okolí
vytisknoutMáš fotku tohoto místa? Přidej ji

Přihlas se a přidej na Informuji.cz své nejlepší fotky tohoto místa. Děkujeme za pomoc! :)


Štítky

Tančírna Javorník: hodnocení ostatních

Toto místo ještě nikdo nehodnotil. Buď první!