Rozvoj průmyslové výroby v prostoru Vysočan a východní Libně si ve druhé polovině dvacátého století vyžádal vybudování lepšího napojení zdejších podniků na železniční síť. Nevyhovující bylo zejména napojení areálu ČKD Lokomotivka do nádraží Praha-Libeň přes rušnou Českomoravskou ulici - křížení se nacházelo před nynějším zadním vstupem do O2 Arény.

Proto byla v šedesátých letech celá oblast protkána novým systémem vleček s „bezkonfliktním“ zapojením do libeňského nádraží u Hořejšího rybníka a centrálním nákladním nádražím Praha-východ, kde se třídily vagony z jednotlivých vleček.

Kromě lokomotivky bylo napojeno několik další továren ČKD a někdejší vysočanská spalovna. Toto předávací nádraží se nacházelo na náspu nad říčkou Rokytkou v prostoru mezi ulicemi Freyova a U Elektry.

Po restrukturalizaci ekonomiky v devadesátých letech a útlumu průmyslu v této oblasti jsou areály jednotlivých podniků po letech chátrání postupně proměňovány v obytné čtvrti. Souběžně k tomu byly postupně opouštěny a likvidovány i jednotlivé železniční vlečky.

Hlavní osa vlečkového systému od Hořejšího rybníka přes Poděbradskou ulici do prostoru východního nádraží až k ulici Freyova ovšem zůstala zachována a byla přeměněna na necelé tři kilometry dlouhou cyklostezku, která je z obou stran zapojena do cyklotrasy údolím Rokytky.

Text a foto: Ondřej Havlena