Podorlický skanzen Krňovice vzniká od roku 2002, kdy začala realizace prvních staveb. Výstavbě předcházelo náročných pět let jednání, byrokratických obstrukcí a stěhování z Pardubického kraje do Královéhradeckého. Byly zvažovány různé varianty nového umístění a nakonec byla vybrána lokalita u obce Krňovice v atraktivní krajině a těsném sousedství Přírodního parku Orlice. V areálu postupně rostou zajímavé stavby z našeho regionu. K vidění jsou domy venkovského i městského typu z Královéhradecka a podhůří Orlických hor. Objekty jsou přenášené z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i rekonstrukce nedochovaných staveb (dle původní dokumentace, historického zaměření či fotodokumentace apod.). Návštěvníkům se tak nabízí srovnání historických staveb po staletích užívání a staveb tak, jak vypadaly v době svého vzniku. Používané stavební materiály jsou typické pro regionální stavitelství - dřevo, opuka a cihly v nejrůznějších kombinacích. Dřevo se používalo nejen pro výstavbu roubených domů, ale bylo i základním stavebním materiálem pro konstrukci stodol, krovů i celých technologických zařízení (například mlýny, pily apod.). Opuka byla po staletí typickým regionálním stavebním materiálem pro zdění. Je v okolí hojně rozšířená – opukové stavby, ploty a zídky lze vidět v okolí dodnes. Ve skanzenu nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací. Příkladem může být funkční žentour, stabilní benzínové a elektrické motory a mnoho dalších zemědělských strojů. V okolí venkovských staveb v areálu jsou zakládány sady původních a krajových odrůd ovocných dřevin a navazující drobná architektura - např. sušárna ovoce. V centru Krňovic je možné obdivovat historickou lednici z dob, kdy se na řece Orlici ledovalo. Sloužila k celoročnímu uchovávání ledu. V nedalekých Třebechovicích pod Orebem lze navštívit Třebechovické muzeum betlémů s dřevěným mechanickým vyřezávaným betlémem. STAVBY VE SKANZENU Zájezdní hostinec „Na Špici“ z Hradce Králové. Jedná se o repliku zájezdního hostince, který stával až do 20. let 20. století na Pražském Předměstí. Budova byla zhotovena podle dobových fotografií a mírně zmenšena a přizpůsobena potřebám skanzenu. Je zde umístěn vstup do skanzenu s pokladnou, výstavní prostory a své sídlo zde má také ekocentrum ZO ČSOP Orlice. Kočárovna je příslušenstvím zájezdního hostince „Na Špici“. Dříve se zde „garážovaly“ kočáry a povozy a svému původnímu účelu slouží tato stavba víceméně i v současné době ve skanzenu. Je zde umístěna expozice dopravních prostředků a zemědělských strojů. Roubená škola ze Všestar je zatím největší stavbou, která byla do skanzenu přenesena z původního umístění. Budova byla vystavěna cca v polovině 18. století a jako škola fungovala v letech 1767-1770. Předtím i později sloužila jako obytný dům. Do skanzenu byla přesunuta v roce 2006 a znovu postavena v letech 2008-2009. Špýchary ze Semechnic u Opočna a z Prasku u Nového Bydžova jsou prvními přenesenými stavbami (přesunuty v letech 2003 a 2007), které našly ve skanzenu své nové místo. V obou z nich jsou umístěny expozice a oba se stanou v budoucnu součástí menší zemědělské usedlosti. Sušárna ovoce je přesnou a zcela funkční replikou původní sušárny ze Semechnic u Opočna. Areál „Polabského statku“ slouží jako provozní zázemí skanzenu. Předlohou vlastní budovy „statku“, která je novostavbou, je typický patrový statek polabského typu (jedním z posledních dochovaných je Šrámkův statek v Hradci Králové - Pileticích). Součástí areálu jsou také dvě stodoly - z Klášterce nad Orlicí a Ledců. Dalšími důležitými stavbami, které jsou v současné době připravovány jsou kovárna a vodní mlýn z Bělče nad Orlicí.

Telefon: 495 591 633