Nejznámější babička je ta ze stejnojmenného románu Boženy Němcové. Ve stopách osudů slavné knihy se na Staré bělidlo pravidelně vydávají herci, herečky i hosté Studia Ypsilon. 2. března to bude návštěva jubilejní, neboť se odehraje  100. repríza úspěšné komedie Arnošta Goldflama Babička se vrací aneb Dichtung und Wahrheit (vysněná, nebo skutečná?). Současně 11. března uplyne přesně sedm let od premiéry této divadelní adaptace patrně nejznámějšího díla Boženy Němcové.  

Domácí režisér Ypsilonky

Arnošt Goldflam dlouhou dobu hostuje v Ypsilonce jako režisér a také hraje v adaptaci Gounodovy opery Faust a Markétka. Poprvé v tomto divadle inscenoval už v roce 1986 Dostojevského Krokodýla, tehdy ještě s dramaturgem Zdeňkem Hořínkem. „Pár let na to jsem připravil Srdce. Celkem už jsem tady vlastně pošesté, jestli se nepletu. Občas hraju i ve Faustovi a Markétce, tak snad se dá říct, že bych se trošičku mohl považovat za domácího,“ směje se Goldflam. Dále režíroval například ypsilonské inscenace Vratká prkna a Proměna aneb Řehoř už toho má dost.

Babička tak nějak "po ypsilonsku"

V oficiálním průvodním textu k Babiččce Arnošt Goldflam píše, že je to „Babička na rožni Ypsilonky.“ Diváci tedy mohou klasiku školní četby vidět v nových souvislostech. Goldflamova inscenace obsahuje tři varianty Babiččina příběhu: jak ho viděla Božena Němcová, jak se s největší pravděpodobností skutečně udál, a jak ho vidíme dnes.

„Nechávám se unášet Němcové sněním o tom, jak by to bylo krásné, kdyby to bylo právě takové, jak si přála, harmonické, v souladu s řádem vesmíru a lidství. Vlastně jsem chtěl, aby to byla komedie, poněvadž svět je takový – mnohdy i proti naší vůli,“ vysvětloval před premiérou před sedmi lety záměr inscenace Goldflam a dnes k tomu dodává:

„Chtěl jsem být tak trochu věren ypsilonské poetice. Totiž, že se vezme nějaké téma – čili Babička – a otáčí se jako na rožni a nahlíží z různých stran. Jako pohádka o šťastném dětství a hodné babičce, jak ji známe a milujeme u Němcové – a taky z úhlu reality, jak to totiž bylo doopravdy. Kde opravdu bydleli a žili Proškovi, jak dlouho se u nich babička zdržela, kdo byla Viktorka Židová a jak žila a zemřela, mluvila-li opravdu někdy Barunka s cizí kněžnou a s komtesou a další zajímavosti.