Kniha Jiřího Kajínka „Můj život bez mříží“ vyjde již za necelý měsíc. Na základě autentického audiozáznamu vzniká unikátní životopisná kniha, která nemá na českém knižním trhu obdoby. Během třinácti přísně utajovaných návštěv bylo pořízeno více než 50 hodin nahrávek obsahující vyprávění o soukromém životě nejznámějšího českého vězně včetně rozhovoru na vážná i veselejší témata. Titul Jiří Kajínek – Můj život bez mříží vyjde v Nakladatelství Fragment 2. dubna!

Milí čtenáři,

kniha, kterou se právě chystáte číst, je první knihou o mně, jejímž autorem jsem já sám. Dosud byla o Jiřím Kajínkovi napsána spousta nesmyslů, lží a polopravd. A tak nastal čas, abyste se poprvé dověděli, jaký jsem doopravdy. Přeji vám příjemné čtení a zajímavé poznání.

                                                                   Jiří Kajínek

Ta druhá zapisovatelka - Rindellová Suzanne, Nakladatelství Jota

Černá komedie z pulzujícího New Yorku dvacátých let.
S měnící se rolí ženy v moderním světě přicházejí nové, dosud neznámé a vzrušující výzvy

Rose Bakerová pečetí lidské osudy – stisknutím několika kláves psacího stroje může poslat člověka třeba na doživotí do vězení. V pozici stenotypistky na policejní stanici v New York City je Rose něco jako velekněžka. Přiznání jsou jejím denním chlebem. Jenže se píše rok 1923, a tak přestože musí běžně vyslechnout i ty nejdrastičtější detaily přestřelek, rvaček na nože a vražd, sotva vyjde z výslechové místnosti, je zase jen příslušnicí slabšího pohlaví, která se hodí nanejvýš na zakládání spisů a vaření kávy.

Venku přitom naplno propuká nová éra a není divu, že se v prostředí New Yorku cítí Rose zmatená. Pryč jsou viktoriánské představy o tom, co je přijatelné. Ženy všude kolem ní si nechávají stříhat vlasy nakrátko, kouří, chodí do barů. Jenže prudérní Rose uvízla kdesi v blednoucím světle dob dávno minulých, a tak hledá zkušeného průvodce životem, který jí v dětství scházel. Když na stanici mezi stenotypistky nastoupí nová dívka, oslnivá Odalie, Rose navzdory svým předsevzetím podlehne jejímu kouzlu. Jak obě ženy proplouvají mezi blyštivým podsvětím náleven po nocích a prací na stanici ve dne, nechává se Rose stále hlouběji vtahovat do Odaliina světa vysokých sázek. A její fascinace Odalií se záhy promění v posedlost, ze které se možná už nikdy nevzpamatuje.

Německá novinářka Anne Gesthuysenová napsala román inspirovaný životem svých třech pratet. Kniha Jsme přece sestry slaví úspěch jak v Německu, kde se doposud prodalo na 180 tisíc výtisků, tak v zahraničí. V Číně autorka na konci loňského roku převzala Cenu za nejlepší zahraniční román 21. století, kterou každoročně uděluje nakladatelství People´s Literature Publishing House pěti knihám publikovaným v Číně v daném roce. Práva na román koupila také nakladatelství v Litvě, Nizozemí a Španělsku. Vydává nakladatelství Host.

Tři sestry, tři životy, tři lásky — a portrét celého století. Anne Gesthuysenová napsala strhující knihu o svých úchvatných pratetách, které byly nuceny čelit předsudkům své doby. Všechny tři se setkávají na oslavě stých narozenin jedné z nich — moralistky Gertrudy. Živelná Katty, kterou má Gertruda i v jejích čtyřiaosmdesáti letech sklony vychovávat, i klidná Paula, která jim musí dělat smírčího soudce, cítí, že už nezbývá moc času. Všem třem je společná stejná umíněnost i smysl pro humor a všechny tři trpí vrozenými problémy oběhového systému, které si samy léčí příliš silnou kávou a dobrou kořalkou — dokonce i teď, na Tellemannově statku plném dávných vzpomínek. Řešit na stará kolena sourozenecké spory a jitřit dávné rány není jednoduché. Sestry však zjišťují, že brát si svá tajemství s sebou do hrobu nechtějí a že nastal ten pravý čas začít si klást nepříjemné otázky.

Anne Gesthuysenová zajímavě proplétá současnost s minulostí; její kniha je ohňostrojem příběhů, které se odehrávají na pozadí celého dvacátého století, příběhů, které ukazují, že krev nejspíš opravdu není voda.