Opět je tu několik nových a velice zajímavých knih. Tak hurá do čtení.

Božský Cizinec - Christina Laurenová, Nakladatelství Jota

Jednou z nejočekávanějších publikací začátku roku bylo pokračování Božského Bastarda. Druhý díl nese název Božský Cizinec a již nyní si ho můžete zakoupit. Sara Dillonová, schopná finanční ředitelka Božského bastarda, se konečně odhodlá ukázat záda tomu nevěrnému zmetkovi, se kterým pár posledních let sdílela postel, a prchne si léčit zlomené srdce do New Yorku. Znechucená několikaletým stereotypem hledá povyražení bez přílišných závazků. Když v tanečním klubu potká Božského cizince, nepočítá s tím, že by z toho mohlo být něco víc než vzrušující zábava na jednu noc. Ale způsob – a rychlost – kterými vztah s ním překračuje všechny její zákazy a zábrany, ho brzy promění z nezávazného flirtu v něco jedinečného.

Kdo miluje jinak - Karin Fossumová, Nakladatelství Host

Další pokračování případů vyšetřovatele Konrada Sejera a jeho spolupracovníka Jacoba Skarreho. Empatický a strhující portrét společnosti, viděný z úhlu slabých a odstrkovaných, z pera norské „královny detektivního žánru“ Karin Fossumové. Manželé Reinhardt a Kristina Risovi najdou při nedělní procházce lesem tělo mrtvého chlapce a uvědomí si, že na parkovišti zahlédli podezřele se chovajícího muže. Během čekání na příjezd policie si Reinhardt ke Kristininu zděšení dětské tělo vyfotografuje mobilním telefonem. Vyšetřovatelé Konrad Sejer a Jacob Skarre začnou pátrat v nedalekém městečku Huseby. Ale pak zmizí další chlapec a rozuzlení případu se náhle zdá být v nedohlednu. Se vzrůstající Reinhardtovou posedlostí tragickým případem a vlastní rolí v něm se stupňuje i Kristinin pocit odcizení, jenž má za následek postupný rozpad jejich manželství.

Okamžik medvěda - Olga Tokarczuková, Nakladatelství Host

Soubor článků, fejetonů, zamyšlení a různých příležitostných textů, které však tvoří jeden celek, portrét spisovatelčiny osobní filozofie. Autorka v této knize píše vážně, ale i s humorem, využívá fiktivní motivy, hraje si se čtenářem. Je schopna vyjádřit, co pro ni znamená být Polkou, aniž by sklouzla k tupému nacionalismu, jehož je hlasitou kritičkou. Název knihy Okamžik medvěda je jakousi alegorií toho, že člověk může být světem okouzlen pouze tehdy, když odmítne jediný výklad pravdy. Je to zároveň i metafora literatury, toho „zvláštního místa mezi mnoha individuálními pravdami“.