Mezinárodní skladatelská soutěž Pražského filharmonického sboru

Mezinárodní skladatelská soutěž Pražského filharmonického sboru

Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS  Ohodnoť


Tři světové premiéry a  Johannes Brahms v jednom večeru:

Pražský filharmonický sbor pokračuje ve svém sborovém cyklu druhým koncertem sezony 2013–2014. Ve čtvrtek 6. února představí v kostele sv. Šimona a Judy tři světové premiéry, které vzešly z Mezinárodní skladatelské soutěže. Druhá polovina večera pak bude věnována Brahmsovým Milostným písním-Valčíkům.

Mezinárodní skladatelskou soutěž vyhlásil Pražský filharmonický sbor s cílem podnítit soudobé autory ke komponování sborové tvorby. Soutěžní skladby na text v libovolném jazyce pro ženský, mužský nebo smíšený sbor a cappella (případně s komorním instrumentálním doprovodem) musely splnit několik podmínek – neměly přesahovat délku deset minut, nesměly být starší pěti let a nesměly být již oceněny a veřejně provedeny.

Zájem ze strany skladatelů byl i přesto neobvykle vysoký a do soutěže bylo doručeno víc než 150 skladeb z 27 zemí celého světa. Nejsilněji byla zastoupena Česká republika a Spojené státy americké a dále Velká Británie, Německo, Rusko, Čína a Japonsko; přišly však i skladby z Austrálie, Brazílie, Argentiny, a dalších zemí. Odborná porota složená z významných českých skladatelů Ivana Kurze, Ivany Loudové, Václava Riedlbaucha a sbormistra Miroslava Košlera vybrala z obrovské konkurence tři skladby, které se za účasti jejich autorů Martina Klusáka, Beatrice Barazzoni a Ivana Božičeviće představí ve světových premiérách ve čtvrtek 6. února na koncertě Pražského filharmonického sboru. Z koncertu vznikne audionahrávka Českého rozhlasu.

Laureáti Mezinárodní skladatelské soutěže:

• Martin Klusák (1987), Česká republika
• Beatrice Barazzoni (1967), Itálie
• Ivan Božičević (1961), Chorvatsko

Mladý český skladatel Martin Klusák našel inspiraci pro svůj Žalm 57 ve středověké a renesanční hudbě. „Skladba určená smíšenému sboru a capella se mimo jiné vyznačuje originálním přístupem k deklamaci zpěvního textu a také působivou prací se zvukem a charakterem jednotlivých hlasových skupin.“ upřesnil Lukáš Vasilek, hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru, a také autor myšlenky vyhlásit Mezinárodní skladatelskou soutěž.

Kompozice V noci (An die Nacht) italské autorky Beatrice Barazzoni je určena ženskému sboru a capella. „Jde o mimořádně náročné dílo, které zhudebňuje texty Vergilia, Novalise a Rilkeho.“ prozradil Vasilek, a doplnil, že „Barazzoni se v pěvecké a intonačně-rytmické obtížnosti dostala až na samé hranice možností profesionálních pěveckých sborů a klade tak na interprety mimořádné nároky.“

Chorvatský skladatel Ivan Božičević zvítězil se skladbou Jaro odlétá (Spring Passes) pro smíšený sbor a čtyřruční klavír. „Minimalistická kompozice je inspirována starou japonskou poezií. Její exotické vyznění vychází především ze specifického propojení sborového zvuku a klavíru a také z nekomplikovaných, ostinátně se opakujících melodicko-rytmických motivů.

Náročnou první polovinu koncertu vyvažují v jeho druhé části Milostné písně – Valčíky německého skladatele Johanessa Brahmse. Rozsáhlý cyklus osmnácti skladeb pro sóla, smíšený sbor a čtyřruční klavír je mimořádně efektní. Tato jiskřivá a živým temperamentem prodchnutá kompozice je u nás uváděna zřídka, a to i přesto, že na německých pódiích patří mezi klasický vokální repertoár. Všechny písně jsou interpretačně náročné a od zpěváků i obou klavíristů vyžadují značnou virtuozitu. Jejich nezaměnitelná atmosféra přenáší posluchače do valčíkem proslavené Vídně 19. století.

Pražský filharmonický sbor svou činnost zahájil v roce 1935 pod vedením zakladatele Jana Kühna jako Sbor Radiojournalu Praha, později jako Český pěvecký sbor. Zprvu amatérské těleso se postupně profesionalizovalo a v roce 1953 bylo přičleněno k České filharmonii,
jejíž součástí zůstalo do roku 1990. Hlavními sbormistry byli Josef Veselka, Lubomír Mátl, Pavel Kühn, Jaroslav Brych a Jan Rozehnal. V současnosti sbor pracuje jako samostatné umělecké těleso pod vedením Lukáše Vasilka.Pražský filharmonický sbor pravidelně spolupracuje s předními českými i světovými orchestry. Mimořádné umělecké kvality dosáhl také díky spolupráci s řadou významných dirigentů a setkává se i s nejmladší generací dirigentů.Sbor, který patří ke světové špičce, je značně flexibilní a jeho repertoár velmi široký. Ročně uskuteční téměř stovku vystoupení, většinu z nich v zahraničí. V roce 2011 mimo jiné účinkoval v nové inscenaci Wagnerova Parsifala v Národním divadle a spolu s Českou filharmonií a Christophem Eschenbachem se podílel na provedení monumentální „Symfonie tisíců“ Gustava Mahlera v O2 aréně v Praze a následně v Hannoveru a Hamburku.

V roce 2013 Pražský filharmonický sbor vystoupil například na koncertech s Mnichovským rozhlasovým orchestrem, Orchestrem berlínského Konzerthausu, Orchestrem Národní opery v Paříži, účinkoval v Národním divadle v cyklu čtyř jednoaktových oper Hry o Marii. Pravidelně vystupuje na festivalech v Bregenzu a St. Gallen. Svoji první nahrávku uskutečnil Pražský filharmonický sbor v roce 1952 (Dvořákovo Stabat mater s Českou filharmonií a Václavem Talichem). Od té doby natočil více než 100 titulů pro řadu světových firem. Zatím posledním Na podzim 2012 vydal Pražský filharmonický sbor profilové CD se sborovými skladbami Leonarda Bernsteina, Zoltána Kodálye a Leoše

Aktuální přehled vystoupení je k dispozici na www.filharmonickysbor.cz.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout

 

Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!