Vítězem letošního Febiofestu se stal film Hodný syn

Vítězem letošního Febiofestu se stal film Hodný syn

Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS  Ohodnoť


Letošní ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha – Febiofest zná svého vítěze. Je jím finský snímek Hodný syn (Hyvä poika). Cenu Grand Prix si na závěrečném ceremoniálu osobně převezme režisérka Zaida Bergrothová. Hodného syna zakoupila do distribuce společnost Film Europe Media Company a uvede ho do českých kin 10. května 2012.

„ Neobvyklý příběh, který vyslovuje něco podstatného o dnešní době“, „ úžasná kombinace vážného tématu s humorem“ – takto hodnotila snímek festivalová porota, složená z 33 filmových fanoušků. Vítěze soutěže Nová Evropa uvidí diváci v kinech již 10. května 2012 a následně na evropské televizní stanici Film Europe Channel. Loňského vítěze Febiofestu, polský snímek Křtiny, přinesla Film Europe do kin 23. února 2012.

„ Ocenění Grand prix z Mezinárodního filmového festivalu Praha – Febiofest 2012 pro snímek Hodný syn nás zaskočilo – samozřejmě v pozitivním slova smyslu. O jeho kvalitách jsme nepochybovali, byly podnětem, proč jsme o filmová práva usilovali. Divákům se snažíme přinášet to nejlepší z Evropy. Kritérii jsou pro nás námět, který ve vás zanechá hluboký dojem a přiměje vás o něm přemýšlet, či herecké výkony – ať už známých či začínajících herců. Ocenění, které tyto filmy získávají, jsou pro nás jen důkazem, že jdeme správnou cestou,“ říká generální ředitelka Film Europe Media Company, Silvia Hroncová.

Zaida Bergrothová, jedna z nejslibnějších mladých režisérek Finska, přivezla na Febiofest psychologický portrét nezdravého vztahu syna k matce. Zaida studovala režii na Univerzitě umění a designu. Jejími celovečerními filmy jsou Last CowboyStanding (2009) a The Good Son (2011). Mimo to natočila několik krátkých filmů, včetně Glass Jaw (2004) a Heavy Metal (2007). „ Grand prix je, samozřejmě, pro mne něčím velmi důležitým a povzbudivým. Je nádherné zjistit, že náš film, který je v určitých ohledech velmi finský, oslovuje také diváky v zahraničí. A navíc porota Febiofestu je unikátní tím, že je složená z lidí všech věkových kategorií a oblastí života, nejen „lidí od filmu“. Já osobně jsme začínala svoji filmovou kariéru v Praze, kdy jsem zde jeden rok studovala na FAMU. Tehdy mi bylo devatenáct a vytvořila jsem zde své první krátké filmy,“ říká režisérka ke svému ocenění a vztahu k Praze.

Na Febiofestu a zároveň filmové nabídce Film Europe Media Company Bergrothová oceňuje „rozmanitost a bohatost“. Na téma evropského filmu uvádí: „ Evropská kinematografie je úžasné kulturní dědictví, které všichni sdílíme, a já bych se ráda považovala za evropskou filmařku. Americký film byl komerčně hodně úspěšný v 60. a 70. letech, ale umělecky pro mne nabízí širší spektrum filmů evropské kino. V minulých letech zde vznikla řada skvělých filmů ze „starých filmových“ zemí jako Francie, Španělsko nebo Švédsko, ale také z působivé „nové vlny“ zemí jako je Rumunsko, a já bych ráda viděla další takovou vlnu vycházející z Finska… Jako žena – filmařka obdivuji své evropské kolegyně, jako jsou Claire Denis, Andrea Arnold, Lynne Ramsay nebo Agnieszka Holland, se kterou jsem měla tu čest se setkat na Febiofestu.“

Společně s režisérkou se uvedení Hodného syna na Mezinárodním filmovém festivalu Praha – Febiofest 2012 zúčastnil také scénárista, Jan Forsström, který překvapil nejen perfektně vykresleným námětem filmu, ale také svojí znalostí češtiny. „ Český jazyk jsem studoval dva roky na univerzitě v Helsinkách, ale bylo to v letech 1995/6, tak jsem už hodně zapomněl. V té době mne hodně zajímala česká kultura, ale pak jsem začal studovat film a neměl jsem čas s tímto jazykem pokračovat. Ale ještě dost dobře rozumím, i když dneska mluvím bohužel dost špatně… Poté jsem ještě mnohokrát navštívil Prahu a snažím se sledovat nové české filmy. Má rád také starší české filmy jako např. Markéta Lazarová, Ucho nebo Démanty noci – jsou pro mne velmi důležité. Můj první dlouhý film, jako scénáristy, byl finský snímek Muukalainen (anglický název: The Visitor, český: Návštěvník, režisér a spoluscenárista byl Jukka-Pekka Valkeapää), v němž hrál náhodou hlavní roli Pavel Liška,“ uvádí Forsström.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout

 

Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!