Vesnice Golzow se potýká s nedostatkem mladých lidí stejně jako celý venkov bývalého východního Německa. Tamní starosta má ale plán. Nový přírůstek do školních lavic chce zajistit prostřednictvím rodin ze Sýrie. Golzow u polských hranic leží tak trochu na konci světa.

Vesnici však znají po celém Německu díky sérii filmových dokumentů Děti z Golzowa natáčených od roku 1961 téměř padesát let. Dnes ve slavném Golzowě zbylo jen muzeum a vzpomínky na „lepší časy“. Starosta však naději na oživení vesnice nachází v Syřanech, kteří do Německa prchají před válkou. Do Golzowa proto nastěhuje dvě syrské rodiny, mezi nimi Halímu, Fádího a jejich děti. Všichni se snaží začlenit do vesnického života, jak nejlépe umí. Jsou přitom pod dohledem celé komunity a při každé příležitosti jsou upozorňováni, v čem a jak je potřeba se přizpůsobit zdejším zvykům. Kamera je sleduje víc než rok, z portrétu rodiny se stává příběh jedné integrace.(Jeden svět)