Afghánský filmař Ibrahim Arífí se vrací z německého exilu do Kábulu, aby tam z trosek znovu vybudoval filmový archiv.

Za ničivé vlády Tálibánu byla produkce Afghan Films téměř zlikvidována, pracovníkům archivu se však přece jen podařilo část filmových kotoučů zachránit. V útržcích snímků a vzpomínkách pamětníků se zjevuje pohnutá historie Afghánistánu i dějiny jeho kinematografie, která před desetiletími tuto zemi otevírala světu. A i když Ibrahim zdevastovanou vlast po čase opouští, zachráněný materiál putuje po Afghánistánu a nachází nové publikum. Vizuálně poutavý dokument s velkou upřímností ukazuje stav země, jejíž minulost je bolestná a budoucnost stále nejistá.(Jeden svět)