Martě Kubišové, sedmadvacetileté pěvecké hvězdě populární hudby šedesátých let, byla komunistickou mocí po ruské vojenské okupaci Československa v roce 1968 ukončena slibná pěvecká kariéra. Důvodem byla pravděpodobně její píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země.

Marta, trojnásobná Zlatá slavice a sexy symbol té doby, se živila lepením pytlíků. Stres, vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil v porod mrtvého dítěte provázený klinickou smrtí. Prvním manželem Marty byl režisér Jan Němec, který se v roce 1974 vystěhoval do Ameriky. Svůj osud nesla bez reptání, odmítla namlouvání normalizačního režimu, a po druhém sňatku s režisérem Janem Moravcem se odstěhovala na vesnici, kde podepsala manifest Charta 77.

Jako mluvčí Charty se stala terčem výslechů a šikanování Státní bezpečnosti. Největší životní výhrou Marty bylo narození dcery Kateřiny v roce 1979. Martin osobní život se prolínal s politickou tragédií tohoto národa. Po dvacetiletém vynuceném mlčení zažila Marta během revoluce v roce 1989 comeback, který by jí záviděla kdejaká světová hvězda. Její Modlitbě naslouchalo plné Václavské náměstí.

Marta se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému totalitnímu režimu, a to „jenom" tím, že pravda pro ni byla důležitější než pohodlná kariéra. Film mapuje Martino pěvecké umění v první i druhé kariéře, její osobní a disidentský život i prostřednictvím filmových archivů.