V Paříži se píše rok 2052 a Julie má dnes 80. narozeniny. Je spokojená a šťastná, jak krásný život zatím prožila a trochu si zavzpomíná. Najednou jí přepadne myšlenka, co by se bývalo stalo, kdyby ji tenkrát osud zavál jiným směrem.

Od jejích sedmnáctých narozenin až do teď byl její život plný malých, ale zásadních náhod. Každý tento moment jí otočil osud o 180 stupňů. Co by se bývalo stalo, kdyby zapomněla pas, kdyby si stoupla v knihkupectví do jiné řady, kdyby tentokrát řídila skútr ona…? Byl její život plný náhod, nebo byla její cesta předem napsaná? Stejně jako jedinečný snímek Ladič pian, za nějž dostal režisér Olivier Treiner v roce 2012 Césara, se tento filmový drahokam točí kolem hudby. Julie byla významná klavíristka (nebo snad nebyla?). Hudba provází celý film a je jeho nedílnou a nezapomenutelnou součástí. Díky tomuto snímku si uvědomíte, jak zásadní roli hudba ve filmu hraje. (Bohemia MP)