Přerostlý fíkus, oprýskaná komoda z masivu či stará gramofonová deska – těmto zdánlivě nepotřebným věcem nacházejí „hrdinové second handů“ nové využití. A sami zároveň nacházejí smysl svého životního směřování.

„Chtěl jsem vzít štěstí do vlastních rukou a hledal nové možnosti,“ vzpomíná Renato na dobu, kdy si před jedenácti lety otevřel svůj bazar v budově staré továrny, kterou teď musel opustit. Podobně i Stefan se nedávno rozhodl udělat krok do neznáma, opustil své zaměstnání, otevřel si vetešnictví a dává věcem nový život. Johannes věří, že staré věci mají svou nenahraditelnou hodnotu, a vedle obchodu s použitými věcmi zasvětil svůj život péči o starobylý hřbitov. Dokument pootevírá dveře několika vetešnictví švýcarského Bernu a zachycuje motivace jejich majitelů bojovat proti konzumerismu.(Jeden svět)