Děti jsou univerzální téma. Každý je něčí dítě, někdo má děti vlastní, všichni o nich mluvíme a všichni se neustále pohybujeme v mantinelech, které nám nastavili naši rodiče.

Původně dokumentarista Jaro Vojtek natočil čtyři příběhy o dětech a rodičích. Ať už jde o otce vyrovnávajícího se s nedostupným světem svého nemocného syna, mladého muže, který nezvládá odloučení od rodiny, chlapce žijícího s necitlivým otčímem či zrazenou ženu, starající se o umírajícího otce, každá z postav musí najít cestu ke svým nejbližším, každá z postav se musí vyrovnávat s tlakem často necitlivého okolí.

Součinnost odlišnosti i shody jejich příběhů, z nichž každý se odehrává v jiném ročním období, vytváří vrstevnatou mozaiku vztahů, ve kterých se odráží láska, naděje a nevyhnutelnost zásadních rozhodnutí. Vojtekova režie je mimořádně autentická a silná. Také výběr herců naprosto předčí cokoliv, co v posledních letech v česko-slovenské produkci vzniklo.