Snímek o chlapci, který se zatoulá do mysteriózního zásvětí a vrátí se odtud ve společnosti skupiny zlých démonů, lze chápat hned několika způsoby.

Obstojí jako vypiplaná přehlídka poctivých klasických maskérských creature a gore efektů, na kterých si Sizemore dal záležet a jež tvoří jednoznačně nejprofesionálnější složku filmu.

Zároveň jde o poměrně důstojnou poctu psychedelickým folk hororům jako Hrůza v Dunwichi (1970) nebo Krev na Satanově spáru (1971), doprovázenou podmanivou klávesovou hudbou evokující Johna Carpentera. (Festival otrlého diváka)