"Je to malý krok pro člověka, ..." však to dobře znáte. Na tom ale u nejnovějšího hitu oscarového tvůrce snímků Whiplash či La La Land vůbec nezáleží. Předvídatelnost mise Apolla 11 divákovi nebude vadit ani v nejmenším. Damien Chazelle se s Prvním člověkem právem zařadí do boje o ceny Americké filmové akademie, protože dokázal na plátno dostat neotřelé drama, které napíná i právě přes notoricky známý konec. Země, tak typicky hrdá na své vesmírné úspěchy, však nemohla příběh Neila Armstronga nechat bez patosu, který velkolepé a dobře natočené cestě ve vesmíru přidává brzdící trysky.

Pilot vyrovnávající se s osobní tragédií a věčně hrající hru na život a na smrt. To byl Neil Armstrong (Ryan Gosling) v roce 1962. Amerika tvrdě stíhá SSSR ve vesmírných závodech a NASA by jen těžko hledala někoho schopnějšího. Vnitřní klid při rozhodování a vize budoucnosti ho dosadila až na místo, ze kterého první člověk vstoupil na povrch Měsíce. Jakou osobní cenu americký hrdina za historický úspěch zaplatil?

Komu jinému by měli producenti svěřit režii cesty na Měsíc než Damienu Chazellovi. Mladý autor slaví pravidelný úspěch, vždyť jeho hudebně laděné filmy přinesly oscarové vavříny Emmě Stone, J. K. Simmonsovi, o jeho maličkosti nemluvě. První člověk dostal skvělé obsazení, určitě i slušný rozpočet a zdá se ideálním kandidátem na jeden z nejlepších počinů roku. Kde tedy Houston nachází problém?

Oscarový vítěz vzal do svých rukou těžkou látku, se kterou si poradil více než slušně. Snímek sluší zejména velkým plátnům a o nějaké Oscary se popere. Kéž by jen nebyl tolik typicky americký. Ryan Gosling je už nějaký pátek působivá značka, ale jeho talent scénář tolik nevyužívá, a tím pádem zážeh raket nepřekoná. Například u scény se svými syny jakoby prosebně doufal, že ticho už nebude delší (i když potom, co natočil Drive, už by mu to vadit nemuselo). Zajímavější je výkon Claire Foy, která je ale výrazná spíš jako přísná matka než jako čekající panička.

Ačkoliv především u Foy jsou rodinné odbočky důležité, celkově film zabíjejí. Americky epické se stává citově vypjaté. A to naprosto zbytečně. Pouhý kosmonaut by zřejmě na dnešním, především zámořském trhu, neobstál. Zvlášť u tak citlivého tématu. Pokud ale opustíme teplo domovů a vydáme se s Chazellem do studeného vesmíru, spokojenost se dostaví.

Své dělá u Chazellových filmů tradičně hudba. Zdaleka sice není tak výrazná jako u jeho předchozích děl, Justin Hurwitz ale zvládl úkol bez jazzového klavíru, vesmírné ticho si vypůjčil z Interstellaru a vesmírné odysee prospívá. Úspěšný mix doplňuje i sestava "klasických herců ve vedlejší roli". Chandler a Stoll opravdu nevadí nikde a v ničem.

Při příznivé konstelaci hvězd na nějaké rodinné drama zapomenete a vychutnáte si to, na čem skutečně záleží. Vesmír, cvičení na žaludek převracejících trenažerech, nefalšované napětí a taky tu slavnou větičku. První člověk pak bude dobrým krokem pro studio i diváka a dalším skokem v Chazellově výborně nastartované kariéře.

Kdy a kde dávají film: První člověk

12.10.2018 | Tomáš Fiala Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout