Krach jistot s válkou za humny. McDonaghovy Víly z Inisherinu jsou absurdním obrazem vrtkavého irského přátelství

Krach jistot s válkou za humny. McDonaghovy Víly z Inisherinu jsou absurdním obrazem vrtkavého irského přátelství80%

Režisér a scenárista Martin McDonagh se vrací s další konverzační perlou. Své Bruggy tentokrát přesunul na zelenou louku, kde během necelých dvou hodin přetavil místní oslici v plnokrevnou irskou klisnu.

 

Samozřejmě se bavíme v metaforách, i když o skromnou hrdinku v podobě oslice Jenny divák nepřijde. Podstatné však je, že dvaapadesátiletý režisér v tom nejlepším smyslu navázal na své povedené, byť  bizarní snímky z předchozích let. Víly z Inisherinu (význam tohoto slovního spojení je poeticky skryto v symbolické rovině) jsou komorní filmovou činohrou se dvěma hrdiny a jedním absurdním aktem. Prostý příběh se rozbíhá jako téměř nepostřehnutelná paralela k válce za Irskou nezávislost a vylíčí vše, co jste chtěli vědět o rozpoložení lidské duše a křehkosti mezilidských vztahů. A zároveň vám nepoví téměř nic.

Ostrov západně od pobřeží Irska a místní komunita, ve které ve dvacátých letech žijí i celoživotní přátelé Pádraic (Colin Farrell) a Colm (Brendan Gleeson). Druhý jmenovaný se ale jednoho dne rozhodne vymazat Pádraica ze života. Mladší z obou druhů je rozhodnutím zaskočen a je odhodlaný získat svého přítele zpět nebo alespoň dostat odpověď na otázku proč..? Colm by se nejraději konfrontaci vyhnul, oba ale žijí v malé společnosti, kde se potkávají denně. Řešením může být nakonec naprosto bláznivé ultimátum.

Víly z Inisherinu stojí na absurdním scénáři (ostatně jako Tři billboardy kousek za Ebbingem, Sedm psychopatů a další...) a postavách, kterým se bez mrknutí oka promíjí sebešílenější kousek. Ostrovní komunita disponuje různými zajímavými charaktery včetně starostlivé sestry, násilnického policisty, klevetivé prodavačky, čarodějné ženštiny i zamilovaného prosťáčka. Všichni mají svou úlohu a místo, i když zdánlivě mohou působit nadbytečně. Skupina fungující na papíře roste s hereckými výkony. Výjimečnému obsazení vévodí ústřední pár Farrell / Gleeson, který si notuje už od zmíněných Brugg. Jejich dynamika a chemie by klidně utáhla seriál a ne jen delší film. Oba dva dokážou ve scéně zaujmout bez jakýchkoliv prvků navíc, stačí jim osobní drama, jakkoliv bizarní.

I přes vážnost tématu Inisherin a jeho obyvatelé baví. Na pozadí rozkolu obou přátel řeší všední věci, chodí každý večer pít do místní krčmy a žijí, jak umí. To historicky podstatné se děje za kopcem, o tom ale McDonaugh záměrně nemluví, snad aby podtrhl zbytečnost ústředního sporu. Bylo by snadné avšak nepřesné Víly z Inisherinu nazvat snímkem o ničem. Gró celého filmu totiž se vší černou komedií a absurditou McDonagh pevně třímá v rukou. Víly jsou skvostné a pravdivé v přehnaných reakcích, rozpadech pořádků i stereotypu, času, který mrháme, ale i v jistotách, o kterých si nemyslíme, že neodejdou. Vždyť v prosté mysli ostrovana s krásně nesrozumitelným přízvukem se oslice vždy vrátí domů, aby nakonec skončila venku ve stáji. Přítel vždy přijde na pivo, ačkoliv si ho s vámi nedá u jednoho stolu. Dokud se ucho džbánu neutrhne.

 
Názor informuji.cz: 80%

Kdy a kde dávají film: Víly z Inisherinu

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!