Ředitelka festivalu KoresponDance Marie Kinsky: Pohybové umění promlouvá ke každému z nás

Ředitelka festivalu KoresponDance Marie Kinsky: Pohybové umění promlouvá ke každému z nás 

Do desátého ročníku vstupuje mezinárodní festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance, který odstartuje v úterý 28. června v Pražské kabelovně. Odtud se přesune do Žďáru nad Sázavou, kde mezi 14. a 17. červencem představí díla s leitmotivy Továrna v pohybu a Voda. O letošním programu, přístupnosti umění či uplynulých letech promluvila ředitelka přehlídky, Marie Kinsky.

KoresponDance letos slaví první kulatiny. Jak bilancujete uplynulé ročníky?

Je úžasné vidět, jak se naše publikum těší na desátý ročník festivalu, který si už našel svoje stálé místo mezi kulturními událostmi nejen na Vysočině. I když to ze začátku nebylo úplně zřejmé a mnoho lidí tomu nevěřilo, postupně se potvrdil fakt, že pohybové umění je skutečně pro každého. Není to tedy pouhý mýtus, jak jsem ještě před deseti lety mezi lidmi často slýchávala. Myslím, že nejlépe to ukazuje rozmanitost diváků, kteří přijdou zhlédnout představení současného tance nebo nového cirkusu a mají zájem seznámit se s novými žánry umění.

Pokud nepočítám covidové období, kdy byl počet návštěvníků výrazně omezen, pak během uplynulých sedmi let stoupla návštěvnost představení téměř desetkrát. Myslím si, že to je zcela určitě signál, že jdeme správným směrem.

Mám také velkou radost, když si uvědomím, z kolika různých zemí pěti kontinentů umělci přijíždějí do Žďáru nad Sázavou, aby zde prezentovali své dílo a setkali se s českým publikem, které dokáže projevit svůj zájem a nadšení a neváhá ocenit jejich práci nejen potleskem. Místní publikum je velmi otevřené osobnímu setkání s lidmi z celého světa, až polovina návštěvníků obvykle po skončení představení zůstává, aby se setkali s umělci během diskuse, workshopu anebo jenom zcela neformálně při konzumaci občerstvení.

Rozšířili jste letošní vydání o nějaký nový aspekt či rozměr?

Program je ohňostrojem plným emocí, magie, života a pohybu. Po pandemii chceme lidem umožnit zhlédnout nejen intimní, ale i velká představení, a současně s tím jsme se také rozhodli prezentovat pohybové umění v poněkud netradičních prostorech.

Skvělé inspirativní prostředí pro uskutečnění naší myšlenky nabízí pražská firma Prakab, která vyrábí kabely, jinými slovy, úžasný materiál pro nový cirkus. A nesmím zapomenout zmínit industriální prostory společnosti Tokoz, která vyrábí zámky a v blízkosti jednoho zámku i sídlí. Jde samozřejmě o žďárecký zámek, který je už tradičním místem konání festivalu, stejně jako město samotné a okolní krásná příroda.

Ředitelka festivalu Marie Kinsky. Foto: archiv KoresponDance

Festival prý nezná kulturní ani sociální bariéry. Je tedy podle vás pro každého?

Pohybové umění, ať už jde o tanec, nový cirkus anebo iluzionisty, promlouvá ke každému z nás. Není k tomu potřeba žádná příprava. Pohyb je součástí každodenního života každého člověka, s určitým pohybem se nese naše osobní představa. Je třeba zapomenout na strach, že nebudeme rozumět, a naopak otevřít všechny svoje smysly a inspirovat se, nechat pracovat svou fantazii.

Často za mnou přicházejí lidé bezprostředně po představení nebo se někdy setkáme až po dlouhé době, s tím že se chtějí podělit o své emoce a zážitky. Ze své zkušenosti musím říci, že emoce neznají kulturní, sociální, ale ani jazykové hranice. Ve Žďáře žije mnoho lidí, kteří mluví jenom česky a teď mají díky festivalu přátele z Mexika či afrických zemí. Rozumějí si i beze slov.

Umělci také milují na KoresponDance to, když vidí, kolik rodin s dětmi přichází na jejich představení. Je radost pozorovat děti, jak se po představení snaží na zámeckém nádvoří s nadšením kopírovat to, co zhlédly během představení.

Jedním z highlightů je tentokrát Továrna v pohybu, v níž budou účinkovat sami zaměstnanci Pražské kabelovny.

Práce ve firmě je velkým zdrojem inspirace pro Stéphanie N’Duhirahe, která vytvořila site specific projekt v Praze, a to ve spolupráci nejen s umělci ze skupiny Cie Pieds Perchés prezentující žánr nový cirkus, ale také s pracovníky Prakabu. Autorka využívá talent umělců i tamní produkty, tedy kabely, jejichž barvy a textury jsou esteticky velmi zajímavé a zároveň jejich kvalita a pevnost zaručuje bezpečnost umělců. Zdejší architektura nabízí úžasné prvky, které vedou od podlahy do nebe. Představení nepostrádá ani humor. A zbytky vznikající při výrobě dostávají nový kreativní život. 

Se stejným prostorem budou komunikovat i další představení. Půjde o freestyle taneční battle, který připravuje neuvěřitelně talentovaný Kristián Mensa, a také humorně laděné představení Runners, ve kterém žongléři ze Španělska vyprávějí o svém životě v běhu. Nesmím zapomenout zmínit magické představení Materia, v němž Andrea Salustri proměňuje polystyren v úžasnou kouzelnou hmotu, jejímž prostřednictvím vypráví příběhy a dokáže nekonečně snít.

Umělci z uskupení Bollwerk. Foto: archiv KoresponDance

Druhým dramaturgickým tématem bude Voda, která bude základem žďárského programu. Čím vším může životadárná kapalina v uváděných uměleckých počinech být?

Do Žďáru jsme pozvali skupinu Bollwerk, která prezentuje svoje představení Downriver přímo ve vodě. Česká skupina PocketArt bude vyprávět o lidském životě poté, co příroda přestane existovat. Inscenaci uvedeme venku a rybník se stane její kulisou. Téma představení, které pod vedením profesionálních tvůrců připravují děti pro děti, pracuje také s tématem vody. Jejich pohled se silným ekologickým cítěním nám umožní více si uvědomit důležitost vody pro náš život. Z tematického filmového programu musím návštěvníkům doporučit zhlédnutí iránského počinu The Sea Swells nebo kanadského snímku At Lake.

Co dalšího nabídne červencová část přehlídky?

Festival uvede skvělé představení s názvem OMMA, které světově známý choreograf Joseph Nadj vytvořil pro osm tanečníků z osmi afrických zemí, v němž prezentují svoji kulturu. Představení je nabité spoustou energie a zároveň v něm najdeme i jemný humor. Jsem přesvědčena, že diváky zaujme také intimní sólo finské choreografky a tanečnice Marii Nurmely, která bude konfrontovat křehkost svého těla s architekturou středověkého sklepního prostoru a spoustou světelných graficky výrazných efektů.

Celkem uvedeme ve Žďáře a v Praze jedenadvacet různých představení, ať už jde o pozvané umělce, nebo novou produkci festivalu. Nebude chybět ani hudba. Čtrnáctého července se uskuteční benefiční Koncert pro mír, kde uslyšíme vážnou hudbu i tradiční písně z celé Evropy, nejen z Ukrajiny nebo Ruska.

Ředitelka festivalu Marie Kinsky. Foto: archiv KoresponDance

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Rozhovory

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!