Na páté album OneRepublic se čekalo dlouho, vždyť první singl Rescue Me vyšel už v polovině května 2019. V září téhož roku pak frontman Ryan Tedder mluvil o tom, že je vše v plné proudu a fanoušci se nové desky dočkají už v průběhu listopadu. Realita byla ale naprosto jiná: vidle do smělých plánů skupině hodily jak prodlevy při nahrávání, tak celosvětová pandemie koronaviru. Nakonec tedy pátý řadový výtvor americké skupiny dorazil na pulty obchodů a na streamovací platformy až na samém konci prázdnin.

Stálo dlouhé čekání (vždyť od prvního singlu k desce uběhlo 27 měsíců!) za to? Jak se to vezme. Nelze se vyhnout srovnání s Imagine Dragons – už proto, že jejich nejnovější kolekce od sebe dělí jen jediný týden. Obě kapely se navíc prezentují podobným stylem, reprezentují kategorii mainstreamového pop rocku, který nikoho neurazí, leckomu ale může přijít místy unylý nebo dokonce podbízivý. Draci z Las Vegas se ze škatulky vypočítavých sázkařů na jistotu pokusili na novince aspoň trochu vykročit, což potvrdila i naše nedávná recenze. Nová deska Imagine Dragons nabízí silné momenty a opravdu zajímavé písně, které určitě nelze označit jen za otravný kalkul. Platí to i o jejich taktéž úspěšných krajanech? No…

Jednu věc jsme o OneRepublic věděli vždy: že umějí napsat výrazný hit. Ostatně nesmrtelná Apologize, Love Runs Out nebo All The Right Moves zní i z tuzemských rádií dodnes. O ikonické Counting Stars, která je dokonce na Spotify šedesátou nejpřehrávanější písní všech dob, ani nemluvě.

Není se čemu divit, zpěvák a frontman Ryan Tedder je dlouholetým producentem i songwriterem a plody z jeho zahrádky zdaleka nesklízí jen jeho domovská kapela. Je podepsán třeba pod megahitem Beyoncé Halo nebo neméně populární Bleeding Love od Leony Lewis. Za produkce alb Adele a Taylor Swift má pak doma tři ceny Grammy. Slovy klasika Miroslava Pelty zkrátka frontman OneRepublic ví, kudy běží zajíc. To je znát i na nové desce. Run, Rescue Me nebo Savior jsou hity na první dobrou. Jednoduchá, zapamatovatelná melodická linka, typický zpěvákův projev s falzety a srozumitelná harmonie postavená na pár akordech, které však dává šmrnc elektronický podklad.

Jak moc jsou songy na desce repetitivní a jak moc umělým dojmem působí.

To zní dobře, že? Ptáte se tedy, kde je háček? Inu, čeho je moc, toho je příliš. Pokud si nahrávku pustíte třeba doma při luxování nebo v zácpě při odpoledním projíždění zasekaným městem, budou vám "republikáni" příjemným společníkem. Při jakémkoliv soustředěnějším poslechu si ovšem všimnete jedné věci: jak moc jsou songy na desce repetitivní a jak moc umělým dojmem působí. Tedder je bezpochyby výborný autor, který zná recept na zaručený hit. Problém ovšem nastane, když podle stejného receptu vaříte dvanáct jídel bez jakékoliv vlastní invence. Human nenabízí špatné písničky – ale ani žádné, které by vás vyloženě chytly za srdce, což se třeba Imagine Dragons na poslední desce povedlo.

Nová deska OneRepublic je ve své podstatě soundtrackem k nákupu potravin v obchodním centru. Je to milé, líbívé, navodí to příjemnou atmosféru, hudba vás nebude při výběru správného pečiva rušit a strhávat na sebe pozornost – a semtam díky skočnému refrénu při korzování mezi regály i možná přidáte rytmicky do kroku. To je ale asi tak všechno. Duši a muzikantské srdce odložili členové skupiny před vstupem do studia.

22.9.2021 | Jan Pikous Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout