Viktor Karlík představuje způsob přemýšlení o literatuře prostřednictvím sádry a železa
Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS Ohodnoť
Výstava v Centru současného umění DOX, nesoucí název LITERATURA, je založená na stejnojmenné knize, ve které byla díla zveřejněna v roce 2019 a jež byla nominována na Nejkrásnější knihu roku. Stovku objektů ve fyzické podobě a ne jen na papíře diváci mohou vidět vůbec poprvé. Stěžejním tématem výstavy je propojení slova a obrazu, jež k sobě, i když se to na první pohled nemusí zdát, mají velmi blízko.
Devětapadesátiletý Viktor Karlík je český malíř, grafik a sochař spadající do takzvané druhé generace českého undergroundu. Je také spoluzakladatelem a redaktorem Revolver Revue. Od roku 1990 vystavuje svá díla doma i v zahraničí a jeho práce jsou zastoupeny jak ve veřejných sbírkách, tak i v řadě těch soukromých.
Aktuální přehlídka obsahuje více než stovku objektů, které Viktor Karlík vytvořil pro svou stejnojmennou publikaci. Jde o výstavu plnou metafor a jinotajů, narážejících ať už na konkrétní literární díla, nebo na osobnosti samotných spisovatelů od Samuela Becketta, Jiřího Koláře, Naděždu Plíškovou, Vladimíra Boudníka, Franze Kafku, Josepha Conrada až po Witolda Gombrowicze.
Autor zdůrazňuje, že se nejedná čistě o poctu jeho nejoblíbenějším literátům. Výstava je sice založená převážně na textech a literárních dílech, které Karlíka pozitivně ovlivnily a chtěl na ně poukázat, nicméně kromě jeho subjektivních preferencí se autor věnoval i obecnějším historickým momentům a hnutím v literatuře, včetně té české.
Sám tvůrce hovoří o objektech jako o „pomníčcích". Tyto privátní pomníky symbolizují vliv děl na jeho myšlení a život, hlavně proto cítil nutkání je transformovat do fyzické podoby, ať už jako ztělesnění určitých osobních milníků nebo kritické reflexe těxtů. Autor sám říká, že se jedná o „přemýšlení o literatuře prostřednictvím sádry, železa, bronzu, mosazi, dřeva, betonu, pryskyřice, litiny a jiných materiálů."
Na výstavě nechybí noviny, ve kterých si návštěvnící mohou přečíst vše, co autor chtěl o jednotlivých objektech říct. Je to další způsob, kterým se výstava prolíná s psaným slovem. Celou expozici spojují odlitky poklopů kanálů s vystupujícími citacemi či jmény autorů. Viktor Karlík o nich hovoří přeneseně jako o „hlasech z podzemí". Tvorbě monotypů kanálů se přitom věnuje už od osmdesátých let.
Za zmínku stojí také Dostojevskij. Dílo odkazující ke spisovatelovu ohromnému vlivu se skládá ze železného cejchu a dřevěné desky s vypálenými iniciály FMD a symbolizuje „ocejchování" Dostojevským.
Poslední patro výstavy, rozléhající se po třech podlažích DOXu, skýtá završení v podobě nejrozměrnějších děl a prací, u nichž předcházela určitá akce. Kupříkladu v objektu Knižní gril autor zdokumentoval pomyslné ugrilování dějin umění. Pokud dějiny umění ugrilujeme, nejde o jejich zničení, pouze o připravení ke „konzumaci". Autor zde odkazuje ke „krmení" dějinami, jež nás provází od mládí.
Dílem s výraznou symbolikou je také Železná abeceda tvořená kovovými písmeny a číslicemi. Autor chtěl volbou materiálu poukázat na tíhu slov – pokud jsou všechna umístěna v bedně, nedokážeme ji rukama uzvednout. „Každým písmenem Železné abecedy by bylo možné usmrtit člověka. Rozdat písmena-zbraně rozzuřeným analfabetům a nechat je sobě napospas," uvedl k výstavě Karlík.
Výstava trvá až do 9. ledna 2022.
Foto: archiv DOX
Mohlo by se ti líbit...
DOX Centrum současného umění nabízí i další akce
24březen neděle 18:00