Zhoubné zlo se nadouvá do nepředstavitelného rozměru plného hororových šablon

Zhoubné zlo se nadouvá do nepředstavitelného rozměru plného hororových šablon20%

Mohl to být kvalitní béčkový gore, alespoň to slibovala první polovina nového počinu Zhoubné zlo režiséra Jamese Wana, který je i díky ikonickému debutu Saw: Hra o přežití považován za určitou záruku kvality. U malajsijského tvůrce se bohužel ukázalo, že by pro něj bylo vhodnější zůstat u produkce.

Co u Wana v případě Zhoubného zla nejvýrazněji vyvstává, je fakt, že můžete být sebeschopnějším manažerem, ale s pochybným týmem pod sebou projekt daleko nedotáhnete.

A tak když se po pěti letech od pokračování konzervativní duchařiny V zajetí démonů obloukem vrátil k žánru, díky němuž v kinematografii prorazil, a za své spolupracovníky zvolil místo skvělých jen průměrné, fiasko je na světě.

Příběh snímku s anglickým názvem Malignant, který se dá vyložit ve smyslu nádorového bujení, ale i zlého nepřístojného chování, se točí okolo ženy, již, jak se zdá, v životě nepotkalo nic dobrého. Jediným plamínkem naděje je pro Madison v podání Annabelle Wallis nenarozené dítě, které čeká s hrubiánským partnerem.

Nešťastnou protagonistku trápí velice živé sny, ve kterých je svědkyní násilí evokujícího pocit, že se odehrává i v bdělém stavu. Když je otec Madisonina dítěte za záhadných okolností zabit, věci se intenzivně vystupňují. Hrdinka přestává rozlišovat, co je realita a co jen pouhý výplod mozku, a v jejím okolí začnou přibývat další oběti.

U hororů s absencí masového vraha a obecně fyzického elementu zla platí, že čím méně filmaři ukážou na scéně, tím větší je účinek děsu. Wan jako by se tentokrát řídil opačným pravidlem. Publiku vše servíruje na zlatém podnose, ale efekt se nedostavuje. Povedla se pouze kameramanská práce simulující soudobé videohry, a to je zpropadeně málo.

Zhoubné zlo v režii Jamese Wana. Foto: Warner Bros

Průšvih se odvíjí už od scénáře z pera Akely Cooper, mající za sebou vyjma pár televizních seriálů Hell Fest: Park hrůzy, který i přes ambice s neotřelým nápadem umístit brutální činy do veselého lunaparku zapadl. Z úst postav jdou natolik nestravitelné promluvy, že vyvolávají chuť už zpočátku ztlumit zvuk vyplněný také absolutně nevhodnými melodiemi. Není divu, že po jejich vyslovení nedokáže zaujmout ani herecké obsazení, jen přiživující marnost toho všeho.

S postupující stopáží navíc vycházejí najevo (snad) nechtěné narážky na to nejlepší ze strachu na stříbrném plátně už od minulého století. Holčička s dlouhými černými vlasy splývajícími podél bledého obličeje se spodním pohledem do retro kamery nemůže být jasnější aluze na starý dobrý Kruh a při pavoučí chůzi si nelze nevzpomenout na Lindu Blair ve Vymítači ďábla. Jak se mohla respektovaná značka Wan něčemu takovému propůjčit?

Zhoubné zlo, skrývající zápletku na první pohled sice pozoruhodnou, ale ve výsledku roztrpčenou, si zaslouží jen odvrátit zrak. Ne z hrůz, které nepřicházejí, ale jen aby diváci těm metastázám zbytečnosti a trapnosti nečelili.

Filmu jsme se věnovali v šestatřicáté epizodě podcastu KulTýden, která je k přehrání níže.

Foto: Warner Bros

Názor informuji.cz: 20%

Kdy a kde dávají film: Zhoubné zlo

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!