Andy přichází do své restaurace před začátkem směny značně rozladěn a nepřidá tomu ani spousta nepříjemností, které na něj v průběhu večera čekají. Postupně se dozvídá, že objednaných hostů je až příliš a bude těžké všechny objednávky stíhat.

Navíc se tu ještě před otvíračkou potuluje nenechavý hygienik, který na podniku nenechá nit suchou. Do toho se nabalují nenahlášené alergie, nespokojený snob a také návštěva Andyho mentora a zároveň kuchařské ikony s vlastní televizní show, k němuž se připojí také nemilosrdná food kritička. Může být ještě hůř? Celý personál se poslední pátek před Vánoci přesvědčí, že ano.

Bod varu nezůstává pouze u postavy Andyho, ale postupně se zastaví u spousty dalších postaviček, díky nimž restaurace funguje, jak má. Charaktery jsou napsány uvěřitelně a všechny vás baví, byť nemůžete sympatizovat s každým z nich. To by ale byla nuda. O šarvátky opravdu není v backstage nouze. 

Toto střídání perspektiv činí film dynamickým a bezstřihový formát dodává celé situaci ten správný drive. Na diváka ale nepůsobí přesyceně a stále je možné se krásně orientovat.

V průběhu večera se zkrátka se podělá všechno, co jen může. Kdy už ale všechny ty nervy neudrží šéfkuchař Stephen Graham pod pokličkou a jednoduše vybouchne? To je otázka, kterou si kladete celý snímek a jste pořád ve střehu. A při příští návštěvě restaurace budete mít pocit, že přesně víte, co se asi odehrává za zavřenými dveřmi. Až tak realisticky Bod varu vyznívá a ještě vás bude opravdu bavit až do konce. 

Foto: kviff

27.8.2021 | Anežka Gavendová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout