Čtvrtý den LFŠ: Neonová kovbojka Okupace přináší hutnou atmosféru s výbornými hereckými výkony

Čtvrtý den LFŠ: Neonová kovbojka Okupace přináší hutnou atmosféru s výbornými hereckými výkony85%

Černá komedie Michala Nohejla není plná tanků v ulicích, jak by se mohlo z názvu zdát. Vezme vás do jedné noci v období normalizace, kterou strávíte ve společnosti herců, jimž se oslavy vymknou z rukou.

Po čtyřicáté repríze představení o životě Juliuse Fučíka se divadelní soubor v čele s režisérem přesouvá do baru užít si trochu zábavy. Za režisérem přichází mladičká obdivovatelka, aby s ním udělala rozhovor. Atmosféra není ideální, ale ještě více zhoustne, když na místo oslavy vtrhne ruský voják a dožaduje se alkoholu. Večer se začne zvrhávat a šíleným tempem se na sebe nabalují další a další nerozumění, z nichž nakonec vznikne situace daleko za hranou zákona i morálních hodnot.

Tragikomický příběh, v němž má každá z postav své místo, je protkán situačním humorem, který vychází především z plasticky napsaných charakterů a nadstandartních hereckých výkonů ve všech případech. Velmi příjemným překvapením je rozhodně Pavel Neškudla, jehož uchopení role vzbouzí v divákovi neklid z naléhavosti a tíživosti některých scén, v nichž herec jednoduše exceluje. Zajímavým kontrastem se stala Antonie Formanová, která do snímku přinesla velmi přirozené a jakýmsi způsobem samozřejmé vžití se do postavy. 

Tvůrci se neuchylují k přitažlivé zkratkovitosti, a to ve více rovinách. Pokud se zaměříme na obsazení postavy vojáka s tváří Alexeje Gorbunova, nejde o prvoplánového namakance, ale o drobného, ale stále velmi specificky drsného návštěvníka. O symbolické rovině, kterou jeho postava představuje, snad ani není nutno dlouze referovat. Na dalších postech se objevují Martin Pechlát, Cyril Dobrý, Tomáš Jeřábek, Otakar Brousek mladší a Vlastimil Venclík a každý jeden z nich předvedl společně s kolegy úctyhodný výkon

Velkou zásluhu na finálním vyznění filmu má opravdu velmi dobře promyšlená vizuální stránka. Bar plný těžkého cigaretového vzduchu prosycený světlem barevných neonů vás naprosto vtáhne do příběhu a dodává mu tu pravou atmosféru.

Jak ale tvůrci avizovali, snažili se udělat snímek nadčasový, použitelný v nejrůznějších dobách. Tomu nahrávalo především použití hudby kapely Kill The Dandies a dalšíc oslovených skupin rozbourávající pocit konkrétního časového zasazení, a navíc výběr písní skvěle dokresloval jednotlivé situace a nadsazoval je o nádech absurdna.

Snímek Okupace se tedy dá, především vizuálně, jen těžko přirovnat k čemukoli z tuzemského prostředí. To jej činí okouzlujícím amar přitažlivým. Zároveň se divák neubrání pocitu, že sleduje nějakou kovbojku odehrávající se mezi neony místo divokého západu. Velké podivné charaktery ale dostane i zde. Nikdo ale není jen záporák nebo klaďas a na všechny se dá vytáhnout něco, nikdo není čistý.

Tak se příběh dotýká podstaty naší národní identity, proher, křivd, našeho hrdinství i zbabělých činů. Nikdo není ušetřen peprných výčitek svých kolegů a z jejich rozhovoru je patrné, jak hluboké rány zanechal akt okupace v představě o nás i o naší zemi. Kupodivu to ale jde bez patosu, s šibeničním humorem a temnými vtipy, při nichž se budete rozmýšlet, zda se smát, či zpytovat svědomí.

Otevřený závěr snímku svědčí a nechá diváka rozjímat především nad postavou Milady v podání Formanové a jejím pravým záměrem, s nímž do divadla tehdy večer zamířila.

Foto: Česká televize

Názor informuji.cz: 85%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!