Jan Balej ve svém novém díle spojil loutky a počítačovou animaci a vytvořil tak magický svět jednoho ostrova, na nějž přijíždí parta umělců rozveselit místní obyvatele. Ihned ale naráží na podivného velitele městečka. Ten svá rozhodnutí schovává za údajně fungující demokracii, přičemž lid zde má vládnout skrze parlament. V něm ale sedí jen znásobený obličej velitele přitakávající z obrazovky.

Umělci z ciziny tu nejsou moc vítáni, ale i přes to se jim podaří odehrát alespoň jedno představení. Při něm se ale shodou nešťastných náhod stane jeden z členů souboru jménem Drin nežádoucí a rádoby nebezpečnou osobou. Proto se musí ukrýt u své známé Tuvi a s pomocí přátelského racka se pokusí dostat za svými přáteli.

Mezi tím velitel svolává všechny své ostrovní špiony a nasazuje své udavačské loajální uši úplně všude. Město je ještě šedivější než dříve a jeho moc mu stoupá do hlavy. Na svém vlastním ostrově přeci může vše. Právě v této situaci se nejlépe ukazuje, jak absurdně vypadá vláda jediného člověka, který se tváří jako demokrat a pasuje se do role spasitele lidu, byť mu jde jen o vlastní blaho a skrze parlament prosazuje vlastní rozmary.

Film dokáže dobře pracovat s kontrasty šedosti a chmurnosti autoritářského státu a hravostí, kterou poskytují možnosti loutek a animace se zajímavě napsanými postavami pohybujícími se stále v pohádkovém žánru. Život jim vdechují dabéři, jejichž práce posunula Sen zase o kus dál. Sympatická délka 74 minut drží diváky v pozoru po celou dobu, což ze snímku činí příjemné osvěžení mezi bezmála tříhodinovými díly a vychází tak vstříc i mladšímu publiku.

Vyprávět příběh o křehkosti svobody bez patosu a klišé je skoro nadlidský úkol, a ještě těžším se stává v případě, že jej chcete předat také dětem. Právě zde se ale ukazuje opravdu mistrný přístup tvůrců Barevného snu. Téma zpracovali nadmíru citlivě a dokázali vysvětlit velkou věc bez podbízení či zbytečně velkých gest, a přitom zaujmou snad všechny věkové kategorie.

Snímek netlačí na pilu a na příběhu malého ostrůvku ilustruje všespolečensky důležité téma, totiž že ztráta svobody přichází po špičkách a jednotlivé kroky k ní jsou jen těžko rozpoznatelné, ovšem při ohlédnutí fatální. Poté přichází na řadu odhodlání a odvaha jednat, protože právě to může zabránit katastrofálnímu stavu společnosti. Zároveň se také dotýká témat jako je emigrace, a tak se Barevný sen stává pohádkou s přesahem a obohatí jak malé, tak velké. Jak dobře v závěru vystihuje jedna z postav „Musíte se smát, nesmíte se bát!“. A pak to všechno dobře dopadne.

Foto: filmcenter.cz

8.8.2021 | Anežka Gavendová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout