Malíř Ivan Exner nachází krásu a mystiku v krajině i klasické literatuře

Malíř Ivan Exner nachází krásu a mystiku v krajině i klasické literatuře 

Více o akci...

30čer - 24říj celý den

, Mariánské hradby 52/1

Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS  Ohodnoť


Najít, uchopit a zvěčnit harmonii přírody nebo poselství z literárních textů je celoživotním zájmem výtvarníka Ivana Exnera, který si pražskou přehlídkou v Královském letohrádku dodatečně připomíná své loňské šedesátiny.

Na výstavě, jež není chronologickou retrospektivou, ale spíše výběrem děl s vyšším obsahem, se dají vysledovat dva hlavní Exnerovy umělecké proudy.

První odráží dávné mýty a náboženskou či jinou symboliku, které malíř čerpá z antické či novověké, ale i současné literatury. Druhým je potom čisté krajinářství, pro jehož náměty si jezdí do půvabných zákoutí „podpatku“ Apeninského poloostrova a Toskánska nebo také do českých luhů a hájů, především na Vysočinu a Frýdlantsko.

Foto: archiv Správy Pražského hradu

Oba směry, které se vzájemně doplňují, spojuje ne náhodou v Belvederu v areálu Pražského hradu, považovaném za nejčistší renesanční stavbu severně od Alp, v němž se dochovala unikátní mramorová dlažba fungující svým způsobem jako artefakt.

V italštině znamená její název krásná vyhlídka a byl bych rád, aby to nebyl jen pohled z Belvederu na Prahu, ale aby byla přehlídka krásná i uvnitř tohoto neuvěřitelného prostoru,“ řekl Exner pro šestadvacátou epizodu podcastu KulTýden, v níž poodhalil svůj nedávný návrat k tvorbě v plenéru.   

Zejména k italským mistrům neskrývá až posvátnou uctivost v podobě vášně pro klasickou malbu a umanutosti při práci za účelem dosáhnout bezchybného výsledku. Rovnocenně důležitou složkou pláten jsou výrazné rámy, někdy i manýristicky dvojité, které pečlivě vybírá ke konkrétním pracím, anebo obráceně vyhledá ušlechtilý rám, k němuž až posléze zvolí námět.

Nádherný rám z éry quattrocenta z patnáctého století, který umělci zapůjčil Arthouse Hejtmánek, ční kupříkladu u díla Kruh dokončenosti vzniklého letos za pandemie. Svým obsahem reaguje na taktéž prezentovanou Reminiscenci z roku 1988, rovněž interpretující biblickou Golgotu.

Foto: archiv Správy Pražského hradu

Osudem slavného mučedníka se inspiruje mimo jiné u plátna Odaliska (Odpočinek sv. Šebestiána) z poloviny devadesátých let, které nápadně připomíná Kleopatru Jana Zrzavého. „Jeden můj kamarád, italský filozof, mě přivedl k myšlence, abych tuto sakrální postavu ztvárnil coby patrona homosexuálů, který slastně trpí,“ uvedl Exner během tiskové konference.

Výstava Exner – Belveder, kterou lze zhlédnout do 24. října, je v temných koronavirových dobách skutečnou potěchou oka i duše.

Foto: archiv Správy Pražského hradu

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Umělci:

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!