Mottem letošního jedenáctého ročníku AniFestu je „magie filmové loutky“. V únoru tomu bylo 100 let, co se v Plzni narodil jeden z největších filmových kouzelníků Jiří Trnka, jemuž letošní AniFest vzdává hold nejen skrze jeho filmovou retrospektivu. Loutka, loutková animace, život filmové loutky ve 21. století, její minulost a budoucnost – to jsou témata, nad kterými budou diskutovat odborníci z celého světa. Loutce je zasvěcena velká část doprovodného filmového i nefilmového programu, zatímco soutěžní část jako každoročně představí to nejlepší ze současné světové animované tvorby včetně oskarových kandidátů i aktuálních snímků osobností nezávislé animace.

Na propojení s loutkovou, resp. stop-motion animací organizátoři mysleli i při výběru porotců a čestného prezidenta. Tím se pro rok 2012 stal Barry Purves, britský pedagog, výtvarník, animátor a režisér, jehož filmy získaly přes 60 mezinárodních ocenění včetně oskarové nominace a ceny BAFTA. Barryho filmy jsou charakteristické tím, že skrze loutkovou animaci zpracovávají témata známá z opery, baletu nebo klasické tragédie.  V tom je Barry Purves také jedním z mála současných tvůrců animovaného filmu, jehož tvorba snese srovnání právě s Jiřím Trnkou. Jak sám říká: „Důležitost Jiřího Trnky dle mého názoru spočívá především v tom, že loutkami dokázal vyjádřit nejenom dětské touhy, sny a představy, ale také závažná témata. V jeho rukách mohly loutky vyjadřovat i důležitá politická témata nebo komplikované stavy duše. Dokázal jim vdechnout hluboké myšlenky a popřít tak představu, že jsou to jenom takové malé a krásné figurky. S loutkami zkrátka zacházel jako s vysokým uměním.“

Téma loutky a odkazu Jiřího Trnky zpracovává také festivalová znělka, jejímž autorem je Matyáš Trnka, vnuk Jiřího Trnky a student animace na FAMU. Během 30 sekund představuje dohromady 17 slavných loutek, které jsou však reprezentovány pouze skrze svou „kostru“, tedy tu část, která běžně zůstává divákovi skryta. Matyáš Trnka je také výtvarníkem všech tiskových materiálů, na nichž se objeví Harlekýn a lidská ruka z Trnkova posledního a možná nejslavnějšího filmu. Všechny materiály vznikaly neobvyklou a poměrně náročnou technikou prosvícených lihových barev.

„Současná loutková animace se vyznačuje nebývalou rezistencí vůči nejviditelnější trojrozměrné animaci počítačové. Ta se svým nástupem hlásala změny, za kterými mnozí spatřovali konec klasické loutkové animace. Poslední desetiletí však v tomto směru vyznívá velmi pozitivně. Loutková animace rozhodně nezanikla, naopak volí progresivní metody aby uspěla v boji o masového diváka i o ceny z festivalů. Filmy jako Koralína, Paranorman či Piráti např. účelně doplňují loutku počítačovou animací a pro dosažení kasovních úspěchů využívají i stereoskopie. Zároveň vznikají filmy, které jsou orientované čistě na dospělé publikum a mají u něho patřičný ohlas (Panika v městečku, Fantastický pan Lišák). Důkazy, že klasická loutka žije i v našich nepřívětivých podmínkách můžeme spatřovat v návratu českého nestora Jiřího Barty (Na půdě aneb kdo má dneska narozeniny? (2009) či je najdeme přímo v letošní soutěži, kde soutěží Aleš Pachner (Jeden král měl koně). A nezapomeňme, že loni na AniFestu soupeřily tři celovečerní loutkové filmy, z toho dva české“  komentuje hlavní téma letošního AniFestu jeho programový ředitel Pavel Horáček.      

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ CELOVEČERNÍCH ANIMOVANÝCH FILMŮ

Život kočky (Une vie du chat, Francie 2011, r. Jean-Loup Felicioli a Alain Gagnol)

Letošní oskarový kandidát. Vzrušující příběh, který se odehrává v temných uličkách a na hřebenech střech francouzského hlavního města Paříže, vypráví o dívce Zoe a jejím kocourovi Dino. Zoe netuší, že Dino vede dvojí život - den tráví s ní, zatímco v noci následuje zloděje Nica, který se mrštně jako kočka prohání po střechách pařížských domů. Životy Zoe a Nica se protnou, když dívka padne do zajetí gangstera Victora Costy. Autoři ve svém snímku s grácií vysekávají poklonu žánru film noir a animovaným filmům o Růžovém panterovi. Vtipný a hřejivý film svým precizním a krásným výtvarným zpracováním a napínavou atmosférou potěší dospělé i dětské publikum.

Dopis pro Momo (Momo e no Tegami, Japonsko 2011, r. Hiroyuki Okiura)

Po smrti otce se třináctiletá dívka Momo přestěhuje z Tokia do domu své matky na vzdáleném ostrově Shio. V novém prostředí se necítí dobře, ale ještě víc ji trápí nedokončený dopis od otce, který má pouze dvě slova: „Drahá Momo". Dívka se snaží pochopit, co jí chtěl otec sdělit. Mezitím se na jindy poklidném ostrově začnou dít podivné věci. Momo se seznámí se skupinou skřítků a pomalu začíná chápat, jak strohý dopis souvisí se záhadnými událostmi a s jejím příchodem na ostrov…novinka japonského anime od klasika Hiroyukiho Okiury.

Crulic - Cesta na onen svět (Crulic - Drumul spre dincolo, Rumunsko/Polsko 2011, r. Anca Damian)

Scenáristka a režisérka Anca Damian natočila celovečerní animovaný film Crulic v rumunsko-polské koprodukci na základě skutečného příběhu. Třiatřicetiletý Claudiu Crulic byl v roce 2007 uvězněn v Polsku za krádež. Protože chtěl dokázat svou nevinu, zahájil protestní hladovku. Trvala čtyři měsíce a ukončila ji až smrt vězně. Anca Damian postupovala jako dokumentaristka a příběh je vyprávěn v první osobě. Zajímavý zástupce u nás zatím ne tak populárního žánru animovaného dokumentu zaujal už na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, kde také získal jedno z ocenění.

Tragédie člověka (Az ember tragédiája, Maďarsko 2011, r. Marcell Jankovics)

Filozofický opus maďarského klasika představuje první lidský pár Adama a Evu na jejich cestě po vyhnání z Rajské zahrady, na níž je doprovází Ďábel. Prochází s nimi dějinami Evropy a ukazuje, jak je boj o svobodu a morální hodnoty vždy odsouzen k neúspěchu. Adam nakonec dospívá k poznání, že i cesta samotná může být cíl…monumentální animované dílo vychází ze stejnojmenné hry maďarského dramatika Imreho Madácha.

Mrtvý, ale nepohřbený (Dead But Not Buried, Velká Británie 2011, r. Phil Mulloy)

Britský bouřlivák Phil Mulloy si odnesl z loňského AniFestu čestné uznání poroty za snímek „Goodbye Mister Christie“ a nyní se vrací: mrtvé tělo pana Christiea ukradne japonský průmyslník pan Yakamoto, neboť věří tomu, že jeho oběť zná tajemství věčného života. Paní Christie a směsice dalších postav - včetně vilného francouzského námořníka Ramona - se pokusí získat tělo pana Christieho zpět, přičemž nejdůležitější se zdá být jeho sbírka kupónů z Tesca. Nakonec se všichni ocitnou na Islandu... další Mulloyova vybroušená a nevybíravá sociální kritika s minimalistickým výtvarným zpracováním.

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ KRÁTKÝCH ANIMOVANÝCH FILMŮ

Do soutěže krátkých filmů se letos přihlásilo téměř 1600 snímků z 66 zemí světa. Objevují se mezi nimi i slavná jména světové nezávislé animace: Bill Plympton a jeho Summer Bummer nebo japonský mistr Koji Yamamura s nostalgickým snímkem o jednom z průkopníků pohyblivých obrázků Edwardu Muybridgeovi nazvaným výmluvně Muybridgovy provazy / Les Cordes de Muybridge.  Brilantní ukázkou tzv. totální animace je Romance švýcarského režiséra Georgese Schwizgebela.  Jiným slavným zástupcem v soutěži krátkých filmů je Paul Driessen a jeho ironický a absurdní Oidipus. Poetiku básně Samuela Taylora Coleridge z roku 1797 zpracovává slavná americká autorka Joan Gratz ve filmu Kublajchán /Kubla Khan.

V soutěži AniFestu se objeví také dva z letošních oskarových kandidátů: černohumorná sci-fi Morning Stroll režiséra Granta Orcharda a netradičný animovaný western Wendy Tilby a Amandy Forbis Život v divočině / Wild Life. Výtvarně jedinečný snímek vypráví o romantických iluzích o Novém světě a životě v nedotčené přírodě.

Ze zcela jiného soudku je belgicko-francouzská koprodukce Nestvůra z městečka Nix / The Monster of Nix autora s uměleckým pseudonymem Rosto. Lehce psychedelická pohádka o chlapečkovi Willym, který zachraňuje svou babičku, vesnici a potažmo všechny pohádky nezapře inspiraci Timem Burtonem a animovaným postavám propůjčuje hlasy Toma Waitse nebo Terryho Gilliama.

Mezi krátkými filmy najdeme i zajímavé české zástupce: ze zavedených autorů je třeba zmínit Pavla Koutského a jeho nový film Dobrá rada. Za největší překvapení bychom potom mohli označit snímek Jeden král měl koně dosud neznámého Aleše Pachnera – pozoruhodná loutková alegorie nezapře vliv Jana Švankmajera  a Jiřího Barty.

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ STUDENTSKÝCH ANIMOVANÝCH FILMŮ

V této kategorii je i letos hojně zastoupena česká tvorba, což jenom potvrzuje kvalitní pověst kateder animace jak na pražské FAMU (například In Vino Veritas Anety Kýrové Žabkové), tak VŠUP (Avoidance Radima Jurdy) a především Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (Nesejdeš z cesty! Veroniky Szemlové či Případ Martina Živockého).

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ ZAKÁZKOVÉ A TELEVIZNÍ ANIMOVANÉ TVORBY A VIDEOKLIPŮ

O tom, že se animace stále více prosazuje i v komerční zakázkové tvorbě, není pochyb.  S animací se se setkáváme v podstatě pořád a všude. Dobrým příkladem, jak využít uměleckou zkratku v reklamě je například reklamní spot italské kávy Lavazza nebo kanadská reklama propagující zoologickou zahradu v Torontu. Česká výtvarnice Bára Dlouhá se do soutěže probojovala se znělkou televizního cyklu Animace na Dvojce.  Česká tvorba má tradičně své silné zástupce i kategorii televizní tvorby:  soutěží například Večerníček Tarbíci od stejné autorky nebo Žížaláci Jaromíra Gála. V soutěži je i zbrusu nový díl seriálu Pat a Mat. 

Zajímavé domácí filmy nabídne i kategorie animovaných videoklipů – v konkurenci se neztratila Jana Hrušková a její klip k písni Naděje Karolíny Kamberské. Originální slovenské duo OvéPictures (Michaela Čopíková a Veronika Obertová) zpracovalo píseň americké písničkářky Harouly Rose Free to be me a v soutěži videoklipů je také jeden neobvyklý česko-turecký zástupce. Videoklip inspirovaný animací netradičních materiálu v duchu Hermíny Týrlové Circus Love od Akile Nazli Kaye bude mít na AniFestu českou premiéru a oživují se v něm perníčky a marcipánová srdce.

NOVÁ SOUTĚŽNÍ KATEGORIE: NENARATIVNÍ A EXPERIMENTÁLNÍ KRÁTKÉ ANIMOVANÉ FILMY

Kdo viděl soutěžní pásma AniFestu 2011 nemohl si nevšimnout, jak velké procento soutěžních filmů tvoří snímky experimentálního ražení, založené na atmosféře a výrazné výtvarné stránce mnohem více než na příběhu. „Tyto tendence jsme zaznamenali u českých autorů a sledujeme je i na úspěchu a atraktivitě filmů ze zahraničí. Taková díla nesledují stejné cíle jako filmy s příběhem a při jejich hodnocení musí výběrová komise i porotci použít odlišná kritéria ve srovnání s narativní animací. Nenarativní filmy na AniFestu sice soutěžily, ale nebyly téměř nikdy oceněny, čímž se jasně potvrzuje, že vedle narace vlastně nemají šanci a že porota ani neví, jak je v takové kategorii hodnotit. Proto AniFest vytváří prostor, který bude pro tyto snímky spravedlivý a kde budou v relevantním kontextu“, vysvětluje programový ředitel festivalu Pavel Horáček.  S tím souvisí i fakt, že tuto sekci bude hodnotit samostatná speciální porota. Různorodé přístupy k nenarativní animaci a jejich kvality budou hodnotit porotci z redakčního okruhu odborného slovenského časopisu Homo Felix, věnujícího se animaci.  Z více než stovky přihlášených se do nové kategorie probojovalo 14 snímků zastupujících různé přístupy v rámci žánru, včetně děl takových autorů jako Marv Newland (CMYK) nebo Mirai Mizue (Modern No.2).

POROTY

Porotu pro celovečerní a krátké filmy tvoří:

Will Vinton (Spojené státy americké)

Inovátor plastelínové animace, který se zapsal do historie svou patentovanou Claymotion, technikou neobyčejně pohyblivé animace tvarovatelné hmoty. Touto technikou vytvořil například krátký snímek „V pondělí zavřeno“ (Closed Mondays, 1974), za který získal cenu americké akademie, ale i celovečerní „Dobrodružství Marka Twaina“ (1985). Svá díla vytváří pod hlavičkou vlastní produkční společnosti Free Will, která se však věnuje i CGI či kreslenému filmu.

Michal Žabka (ČR)

Absolvoval studium animace na Vyšší odborné filmové škole ve Zlíně a v roce 2000 dokončil svá studia i na katedře animace na FAMU. Hned svým prvním úspěšným filmem („Babalón“, 1997) byla předznamenána jeho tvorba jako režiséra i výtvarníka loutkových filmů. Následovali Prasavci (2001) a velmi populární „Paní G.“ (2007). Propracovanou loutkovou povídkou Účetní a víla  přispěl i do celovečerních Autopohádek (2011). Jinou polohu jeho tvorby představuje „počítačová loutka“ – 3D animace, kterou tvoří zejména pro televizi. Nejprve si ji vyzkoušel v pilotu série „Chlupáči“, ale realizoval se až jiný jeho seriál s názvem „Tři prasátka“, který také získal několik ocenění.  

Igor Kovaljov (Ukrajina)

Světově proslulý animátor, režisér a výtvarník získal za své filmy řadu ocenění. Pro všechny jeho filmy („Hen“,his Wife, „Bird in the Windows“, „Milch“ ad.) je charakteristický výtvarný styl i nezaměnitelná atmosféra. Je spoluzakladatelem moskevského studia Pilot. V roce 1991 spolupracoval v hollywoodském studiu Klasky Csupo na jejich prvním celovečerním filmu „The Rugrats Movie“ a režíroval i televizní seriál „Aaahh Real Monsters“.  

Špela Čadež  (Slovinsko)

Režisérka loutkových filmů (např. „Marathon“ nebo „Lovesick“, oba 2007), za které již získala řadu ocenění. Animaci studovala v Německu, kde spolupracovala např. s dnes již také významkou polskou režisérkou Isabelou Plučinskou. Za svou poměrně krátkou kariéru si vybudovala renomé úspěšné moderní autorky nezaměnitelných, výtvarně originálních loutkových animací.

Pedro Serazzina (Portugalsko)

Své studium architektury předčasně ukončil aby se mohl vzdělávat v oblasti animovaného filmu. Přestěhoval se do Londýna, kde absolvoval Royal College of Art. Jeho první snímek „Tale of the Cat and the Moon“ (1997), který měl premiéru v Cannes v roce 1996, získal 15 různých mezinárodních ocenění. Vedle tvorby animovaných filmů se věnuje také její výuce například na UCA-Maidstone nebo na Universidade Católica v Portu.

V porotě pro studentské, zakázkové a televizní filmy a videoklipy zasednou:

Sulafa Hijazi (Sýrie)

Jedna z nejúspěšnějších představitelek nové, stále neznámé arabské produkce. Kromě animace se věnuje hranému i dokumentárnímu filmu. Za animovaný celovečerní film „The Jasmine Birds „ z minulého roku získala ceny v Egyptě, Rusku, Íránu, Nizozemí a v dalších zemích.

Ülo Pikkov (Estonsko)

Jedním z představitelů estonské animace v rámci naší pobaltské mise bude i slavný žák Priita Pärna režisér Ülo Pikkov. Jeho tvorba je vedle témat pestrá i po technické stránce. Využívá techniku rytí do filmového pásu, kresbu a ve svém zatím posledním snímku „Body Memory“ (2011) i loutku. Světové uznání si získal například svým filmy „Bermuda“ (1988) či „Rok opice“ (2003).

Andrew Kavanagh (Irsko)

Andrew Kavanagh je zakladatel a generální ředitel mezinárodně uznávané animační společnosti Kavaleer s patnáctiletou zkušeností v oblasti animace, psaní scénářů a filmové režie. Cílem společnosti je vytvářet originální animovaný obsah pro různé audiovizuální platformy od televize, počítačové hry, aplikace, ale také krátké autorské filmy. Andrew Kavanagh napsal scénáře, produkoval a režíroval několik klíčových projektů společnosti Kavaleer.

Porota pro nenarativní a experimentální filmy:

Ivana Laučíková (Slovensko)

Vystudovala Katedru animované tvorby na VŠMU v Bratislavě, kde v současnosti působí jako pedagožka. V různých pozicích od herce, výtvarníka, animátora až po produkci spolupracovala na filmech několika autorů a sama je autorkou několika úspěšných snímků. V rovr 2006 založila společnost Feel Me Film a působí jako producentka (Fongopolis, r. Joanna Koźuch, Posledný autobus, r. Martin Snopek, Rarach, r. Ivana Laučíková, O sne a snehu, r. Ivana Šebestová). V současnosti je šéfredaktorkou časopisu Homo Felix, jediného tištěného periodika věnovanému výhradně animaci na území bývalého Československa.

Martin Mazanec (Česká republika)

Martin Mazanec vystudoval sociologii a filmovou vědu na FF UP v Olomouci. Od roku 2007 je doktorandem na FAMU. Od roku 2007 je také kmenovým dramaturgem Přehlídky animovaného filmu PAF v Olomouci, soustředí se na kurátorskou činnost v oblasti prezentace pohyblivého obrazu v galerijním a filmovém systému. Připravil překladovou monografii o Petrovi Kubelkovi a katalog k výstavě „Objekt animace Třetí smysl“.  Je také spolueditorem publikace Manifesty pohyblivého obrazu: barevná hudba (2010) a publikuje v časopisech Cinepur, Homo Felix, Iluminace, Labyrint Revue nebo A2.

Martin Kaňuch (Slovensko)

Martin Kaňuch je odpovědný redaktor edičního oddělení Slovenského filmového ústavu. Zároveň působí jako člen ediční rady SFÚ a koordinátor projektu československých filmologických konferencí. Od roku 1998 je šéfredaktorem filmologického časopisu Kino-Ikon. Je dramaturgem filmového semináře Štyri živly v Banskej Štiavnici a festivalu Art Film Fest.

DOPROVODNÝ PROGRAM

AniFest letos poprvé také v Duchcově – animace na zámku

AniFest letos poprvé rozšiřuje své působiště i do historického města Duchcov. Kromě originální videoinstalace, kterou přímo na míru prostorám zámku Duchcov navrhli mladí čeští výtvarníci Martin Búřil a Jan Šrámek jsou v zámecké galerii k vidění také dvě loutkové výstavy. Součástí programu v Duchcově jsou také venkovní projekce v letním kině zámecké zahradě, Školičky animace pro děti a projekce v Kině Lípa. Kompletní program najdete na stránkách www.anifest.cz.

Století Jiřího Trnky

Kurátorský výběr historičky Národního filmového archivu Michaely Mertové představí průřez filmovým dílem Jiřího Trnky včetně dokumentárních i celovečerních filmů.  Oblíbené klasiky jako „Sen noci svatojánské“ nebo „Císařův slavík“ doprovodí i projekce méně známých krátkých filmů. Jedinečná šance bude po dlouhé době tato díla vidět z filmových kopií a třeba i pod širým nebem. Nový pohled na pro většinu z nás známé filmy nabídnou 100 let od Trnkova narození i zahraniční hosté (např. Giannalberto Bendazzi či Barry Purves), kteří filmy osobně uvedou. Součástí programu věnovanému Jiřímu Trnkovi je také rozsáhlá výstava s názvem „Filmový básník Jiří Trnka“, která je od 19.dubna k vidění v Regionálním muzeu v Teplicích.

Loutka v britské animaci

Vzhledem k tomu, že ostrovní animace se v posledních letech stala doslova velmocí v oblasti

stop-motion produkce, bude jí letošní AniFest věnovat značnou pozornost. Čestný prezident Barry Purves je možná nejvýznamnějším, zdaleka ne však jediným reprezentantem současné britské loutkové animace. Průřez ostrovní stop-motion kinematografií od jejích počátků v roce 1908 až do současnosti pro AniFest připravuje odborník ze všech nejpovolanější, kurátor, teoretik a pedagog Paul Wells. „Když už se zdálo, že 3D počítačová grafika ovládla svět, loutková  animace začala představovat určitý druh rezistence a odlišné formy uměleckého vyjádření, reprezentovaného v současných filmech, zařazených do třetí části programu. Británie má být skutečně na co pyšná, neboť se její tvůrci a tvůrkyně zasloužili o nepřetržité  úspěchy na tomto poli a přispěli k historii animace obecně,“ vysvětluje Wells.

 Ve třech pásmech se představí důležité filmové milníky včetně dnes už kultovního „Sandmana“ ( 1991, r. Paul Berry) nebo oskarového počinu Suzie Templeton „Péťa a vlk“ (2006). Pomyslným vrcholem britského programu pak bude česká premiéra posledního celovečerního filmu studia Aardman „Piráti“. Očekáváme také osobní účast tvůrců.

„Sandman“ je zároveň také ukázkou produkce studia Mackinnon&Saunders, které se na festivalu také představí. Studio se proslavilo svou tvorbou pro diváky všeho věku, od „Bořka Stavitele“ přes „Fantastického pana Lišáka“ až po „Mrtvou nevěstu“ Tima Burtona. Její hlavní hrdina Viktor dorazí na AniFest v doprovodu jednoho ze zakladatelů studia Iana Mackinnona.

Doprovodné celovečerní filmy – „francouzský esprit“

Francouzská animace je stále jedním z nejdůležitějších zdrojů současné artové animované produkce. AniFest vybírá dva tituly, které se nedostaly do české distribuce, které ale představují vrcholná díla minulého roku. Oba vznikly v režii dvou legendárních postav historie animovaného filmu

 

Pohádky noci/ Les contes de la nuit, Francie 2011, r. Michel Ocelot

Pokud máte fantazii, můžete si promítnout cokoli... Dívka, chlapec a technik se každou noc scházejí ve starém kině, kde si vymýšlejí příběhy, kombinující pohádkové motivy, postavy a žánrové stereotypy. Do vysokých hor, kde žijí koně, co říkají vždy jen pravdu, lesů obydlených zakletými vlkodlaky nebo tropických džunglí, kde lze získat ruku princezny a možná i půl království…tam všude nás zanese uhrančivě dekorativní siluetová animace Michela Ocelota. Režisér svůj film, premiérově uvedený loni na Berlinale, představí na festivalu osobně.

Obraz /Le tableau, Francie 2011, r. Jean-François Laguionie

V nejnovějším, sytě barevném filmu francouzského klasika Jean-Françoise Laguionieho ožívají postavy z čarovného obrazu a vydávají se do skutečného světa, aby našly svého malíře. Ten totiž obraz nedomaloval a proto vzniklo na plátně napětí mezi již vybarvenými, ještě černobílými a dosud pouze načrtnutými postavami. Situaci může vyřešit jen malíř, a to jednoduše tím, že své dílo dokončí. Postavičky z plátna chtějí především zjistit, proč je jejich mistr opustil...

Kihachiro Kawamoto a Nobuhiro Aihara In Memoriam

AniFest 2012 připomene dva významné japonské autory spojené s českým prostředím. Oba dva nedávno zemřeli, a proto cítíme potřebu připomenout jejich tvorbu, která je navíc zajímavým způsobem navázána na českou animovanou produkci.

Kihachiro Kawamoto (1925 – 2010), první z připomínaných režisérů, byl japonský návrhář loutek, nezávislý režisér a animátor. O tvorbu Jiřího Trnky se zajímal už od začátku 50. let a v 60. letech strávil více než rok v Trnkově ateliéru v Praze. Po návratu z Prahy do Japonska natočil svůj nejslavnější film, ve kterém zkombinoval Trnkův styl s japonskými vlivy - vypůjčil si klasické divadelní formy Bunraku a Kabuki a zadaptoval tradiční japonskou legendu. Kawamato byl oceněn na 40. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary cenou Artis Bohemiae Amicis, která se uděluje za šíření dobrého jména České republiky.

Nobuhiro Aihara (1944 – 2011) je další z velkých tvůrců japonské animace spojených s českou kulturou, tvůrce animovaných filmů a profesor na universitě v Kjótu. Aihara začal svou kariéru v roce 1965 jako televizní animátor. Zatímco pracoval jako animátor ve velké produkční společnosti, začal take vytvářet své vlastní autorské snímky. Byl také velkým obdivovatelem české animace a společně se svými studenty byl častým hostem na FAMU, kde měl mnoho přátel a kolegů (například Michaelu Pavlátovou).

Program pro AniFest připravil Jiří Kubíček, dramaturg a historik, který byl v blízkém a osobním kontaktu s oběma tvůrci. Organizátoři take pozvali jako hosta Sayoko Kinoshitu, zakladatelku Mezinárodní festivalu animovaných filmů v Hirošimě. Paní Kinoshita je také autorkou mnoha dokumentů o japonské animaci a společně s Jiřím Kubíčkem připravila kompletní historickou retrospektivu Aiharovy a Kawamotovy tvorby.

 

Pobaltská mise – Estonská retrospektiva

Na letošním AniFestu ukončujeme tříletou „pobaltskou misi“. Ta začala v roce 2010 litevskou retrospektivou a pokračovala minulý rok Lotyšskem. Na letošním festivalu se naše mise uzavře v nejsevernějším Estonsku. Ačkoliv je estonská animace spojována především s osobností Priita Pärna, v této zemi tvořila a dále tvoří řada dalších vynikajících animátorů-režisérů, z nichž se někteří už také dostali do mezinárodního povědomí (z mladší generace například Kaspar Jancis, který v roce 2010 získal za svůj film Krokodýl evropskou cenu Cartoon d'Or).

Program estonské animace pokryje jak období tvorby za minulého režimu (vznik slavných studií Nukufilm a Joonisfilm), tak součanou tvorbu, pro kterou je charakteristický absurdní humor založený na surrealistických asociacích. V programu je zastoupena i nejmladší generace estonských animátorů – již zmiňovaný Kaspar Jancis, Martinus Klemet či Chintis Lundgren. Malou specialitou naší retrospektivy bude i uvedení málo známé reklamní tvorby Priita Pärna - např. reklama, která získala ocenění v Cannes Switch off the Lights (1989) nebo kontroverzní reklama Absolut Pärn (1996).

Prezentace loutkových studií

Nefilmový program AniFestu se stejně jako jeho filmová část koncentruje z větší části na téma „Magie filmové loutky“. Nabízí prezentace studií, která představují vrchol ve svém oboru. Několik prvních studíí zabývajících se loutkovým filmem se představí už v pátek 27. dubna. Prvním studiem bude polský SE-MA-FOR, kde vznikal například poslední film bratrů Quayů “Maska” či slavný “Péťa a vlk” Suzie Templeton. Následovat bude francouzské studio Jean Pierra Lemoulanda (JPL films), které stojí kupříkladu za Joskovými šneky s cenou z AniFestu  2010. Na loutky se specializují také dva ambiciózní producenti Claude Barras a Florian Duval, kteří páteční prezentace loutkových studií uzavřou.

V sobotu se chystá mj. projekce slavného snímku Koralína a svět za tajemnými dveřmi Henryho Selicka. Vznikala v americkém studiu Laika, které přijede prezentovat Mark Shapiro. Slíbil, že během přednášky uvede i nové ukázky z dlouho očekávaného projektu ParaNorman. Legendární britské studio Mackinnon & Saunders (Fantastický pan Lišák, Mrtvá nevěsta, Mars útočí), které v pondělí představí Ian Mackinnon, dobře shrnuje následující citace od neméně legendárního Tima Burtona, který s tímto studiem spolupracuje: „Dělají tak krásnou práci. Opravdu to pozvedli na úplně jinou úroveň. Ty loutky jsou tak reálné a citlivé, že máte pocit, že jsou opravdu živé." 

Program pro odbornou veřejnost – přednášky a semináře

AniFest každoročně nabízí také program pro studenty a odbornou a profesionální veřejnost. Ten se letos bude také týkat tématu loutky. Přední český restaurátor loutek Milan Svatoš povede workshop tvorby kostry loutky pro animaci. Americký teoretik a historik Michael Frierson představí svou přednášku na téma “Mezníky v americké claymotion” a  o současné české loutce bude mluvit porotce Michal Žabka.

VISEGRÁD EXCHANGE FÓRUM

AniFest 2012 uspořádá už druhý ročník Exchange fóra – iniciativy zaměřené na profesionály z oblastíianimovaného filmu. Účelem fóra je vytvořit prostor pro setkávání, diskuzi a předávání zkušeností mezi producenty, sales agenty a pedagogy ze západní a východní Evropy. Součástí fóra je prezentace škol, soutěž a přehlídka školních filmů a pitchingové fórum námětů. Loňský ročník fóra přinesl několik významných úspěchů – distribuci českého filmu Fimfárum 3D Do třetice všeho dobrého ve Francii či uzavření tří nových koprodukcí. Vítězný projekt loňského pitchingu Limbo Limbo Travel, který představila dvojice mladých autorek a studentek MOME Budapešť Borbála Zétényi a Zsuzsanna Kreif na loňském AniFestu, získal v uplynulém týdnu podporu francouzského ústředí Centre national du cinéma. Projekt relativně neznámých autorek byl prezentován v rámci prvního ročníku Visegrád Exchnage Fóra, kde si jej vybral francouzský producent Christian Pfohl z Lardux Films a stal se jeho koproducentem.

VÝSTAVY

Jako všechen ostatní program, i většina výstav, které letos doprovodí filmový program festivalu, jsou zaměřeny na téma filmové loutky.

Filmový básník Jiří Trnka

V Regionálním muzeu Teplice se 19.dubna otevírá jedinečná výstava loutek, skic, scénářů a fotografií nejen z rodinných archívů potomků Jiřího Trnky. Kurátorkou výstavy, která mapuje obsáhlou kinematografickou tvorbu „filmového básníka“ Jiří Trnky, je Michaela Mertová z Národního filmového archivu.

Magie filmové loutky

Loutky se zabydlí také na zámku v Duchcově. Zde je od 31.března k vidění expozice loutek ze slavného estonského studia Nukufilm. Výstava byla zapůjčená exkluzivně do České republiky u příležitostí 50. výročí studia a proběhne ve spojení s retrospektivou estonské animace. Doprovodí ji účast tvůrců i zástupců Velvyslanectví Estonska v České republice.

Spolu s výstavou studia Nukufilm bude v galeriii Giacomo také pozoruhodná kolekce filmových loutek a kompletních dekorací z nejnovějšího animovaného filmu Faruza finské režisérky Katariiny Lillqvist.

Laputoidy – tikající krajina (videoinstalace)

Jan Šrámek a Martin Búřil se již delší dobu pohybují nezávisle na sobě na hraně narativní a experimentální animace. Ve společných projektech pak hledají co nejhlubší propojení obou cest, ať už v tvorbě filmové nebo při tvorbě videí a instalací do galerií.

Instalace pro zámek v Duchcově s názvem Laputoidy je audiovizuální reakcí na pohnutou historii krajiny a nejbližšího okolí severočeského města. Výrazně nadsazenou obrazovou hrou simulující dva výhledy do zámecké zahrady nabízejí autoři divákovi rychlý vhled do rázu duchcovské architektury, ukazují proměny okolního prostředí a zároveň nastiňují možné alternativy budoucích změn okolí Duchcova. Výrazný ilustrativní design Jana Šrámka je zde poprvé plně manipulován a animován Martinem Búřilem.

Malý Alenáš – interaktivní komiks Matyáše Trnky

V Galerii Míru v DK Teplice budete mít první možnost setkat se s experimentálním projektem, který adaptuje dobrodružnou knížku pro děti známého českého dramatika a pedagoga Ivana Vyskočila „Malý Alenáš“. Jeho autorem je Matyáš Trnka, který vytvořil také vizuál a znělku pro letošní festival. Vystaveny budou původní ilustrace a ukázka chystané digitální podoby komiksu, kde se klasický komiks doslova rozhýbá pod vašima rukama.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Místa konání festivalových akcí:

Krušnohorské divadlo (Velký sál ČT, Malý sál, Smetanova síň, divadelní kavárna)

U Císařských lázní 761/4

415 01 Teplice

Dům kultury Teplice (Estrádní sál AV Media, Kino Květen, Společenský klub, ateliér 218)

Mírové náměstí 2950
415 01 Teplice
Regionální muzeum Teplice / Zámek Teplice (Jízdárna)

Zámecké náměstí 14
415 01 Teplice

Festivalový stan

u Domu kultury Teplice

Letní kino

u Domu kultury Teplice

Státní zámek Duchcov (letní kino, galerie Giacomo, Barokní sáll)

náměstí Republiky 202/9  

419 01 Duchcov

Kino Lípa

Masarykova 1000/13 

419 01 Duchcov

Festivalové café

Festivalové café se nachází v Krušnohorském divadle a je otevřeno denně od 10.00 do 22.00 hod. po celou dobu festivalu.

Akreditace:

FESTIVAL PASS

6 dní      600 Kč  (480 Kč * / 300 Kč **)

3 dny     400 Kč  (320 Kč * / 200 Kč **)
1 den    200 Kč  (160 Kč * / 100 Kč **)

* sleva pro členy Asociace českých filmových klubů po předložení průkazu
** sleva pro děti od 6 do15 let, sleva pro studenty a držitele průkazů TP, ZTP/P po předložení průkazu

FAMILY FESTIVAL PASS (2 dospělí + 2 děti do 15 let)

2 dny     550 Kč

1 den    350 Kč

Děti do 6 let mají vstup na projekce ZDARMA bez nároku na přednostní vstup. V případě skupin nad 10 osob je nutná předchozí rezervace.

Akreditace opravňuje návštěvníka k přednostnímu vstupu na všechny soutěžní projekce, nesoutěžní pásma, na doprovodný program, přednášky a semináře. Akreditace neplatí na workshop „Tvorba loutky pro animaci“, „Animánie: Od předmětu k loutce“ a Leporelový workshop Lucie Seifertové a Petrem Panchem Prchalem. Akreditace také platí na slavnostní zahájení a zakončení do vyčerpání kapacity a umožňuje vstup zdarma na výstavy Faruza a Nukufilm na zámku Duchcov a na videoinstalaci Martina Búřila Laputoidy v Barokním sále zámku Duchcov. Zároveň umožňuje zlevněné vstupné v ceně 40 Kč na prohlídku Valdštejnského okruhu na zámku Duchcov.

Akreditační centrum se nachází v přízemí Domu kultury Teplice.

(Mírové náměstí 2950, 415 80 Teplice)

Otevírací doba:               

25.4.                      12.00 – 21.00

26.-30.4.              09.00 – 21.00

1.5.                        09.00 – 14.00

 

Kontakt:              +420 737 059 352

                               guestservis@anifest.cz

Nemáte-li zájem o jednodenní či vícedenní akreditaci, nabízíme vám možnost rezervace na jednotlivé projekce, a to za manipulační poplatek 65 Kč. V prodeji jsou též vstupenky na slavnostní zahájení (26.dubna ve 20.00 hod ve Velkém sále ČT Krušnohorského divadla) a na slavnostní zakončení (30. dubna ve 20.00 hod ve Velkém sále ČT Krušnohorského divadla).

Prodej rezervací: pokladna Domu kultury a Krušnohorského divadla

Platnost rezervací: rezervace vyprší 5 minut před začátkem programu

VSTUP ZDARMA: Odpolední a víkendový dětský program a open air projekce v letním kině a na zámku Duchcov, projekce v kině Lípa v Duchcově.

Tiskové & Industry centrum

Tiskové & Industry centrum je umístěno v 1.patře Kulturního domu Teplice.

Novináři a festivaloví hosté zde získají informace o aktuálním festivalovém dění, tiskové i obrazové materiály (v tištěné i elektronické podobě), možnost zprostředkování interview, tlumočení (v omezeném rozsahu), v případě potřeby je možno využít profesionálního festivalového fotografa (festivalový board).

Press & Industry centrum je vybaveno počítači s připojením na internet, tiskárnou, sluchátky a wi-fi přístupem na internet. Je zde také možnost tisku, kopírování (obslouží hosteska) a zhlédnutí všech soutěžních filmů (individuálně i v menších skupinkách).

Centrum je i místem setkávání, příjemného posezení u kávy a zároveň místem nabízejícím zázemí pro případná interview.

Provozní doba:

25.4.                      15.00 – 20.00

26.-30.4.              09.00 – 21.00

1.5.                        09.00 – 19.00

 

17.4.2012 | Redakce Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout