Výstava, kterou Národní technické muzeum hostí do 9. května, se dělí na počáteční část, jež povšechně přibližuje světový vývoj výpočetní techniky, druhou část, která se věnuje československé odnoži této historie a představuje zejména osobnost počítačového konstruktéra Antonína Svobody, a poslední část, v níž dostávají prostor současné technologie včetně videoher nebo VR.

„Ještě v polovině padesátých let výpočetní technika sloužila k rychlým speciálním výpočtům. Dnes zpracovává různé typy informací od textových přes audiovizuální až po grafické. Vstupuje do života běžného člověka, informatika se stává univerzálním oborem,“ upřesnila spoluautorka výstavy Marcela Efmertová.

Prezentovat historii výpočetní techniky není podle ředitele muzea Karla Ksandra vůbec jednoduché. „Vesměs jsou to 'škatule', u kterých je potřeba ukázat, co je uvnitř nich, co umějí a jaký byl jejich vývoj. Když se na naší střední průmyslové škole začátkem osmdesátých let objevila částečně programovatelná osobní kalkulačka, byl to zázrak, kterému jsme skoro nevěřili. Díky progresivnímu kantorovi jsme se tehdy naučili začátky práce s programovatelným počítačem. Přijde mi až neskutečné, že v této oblasti jsem už pamětníkem,“ nechal se slyšet Ksandr.

Foto: YouTube NTM

26.1.2021 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout