Poslední představení (The Last Dance, Netflix)

Dokumentární desetidílná série předkládá vtahující pohled do zákulisí jednoho z nejpamátnějších týmů NBA. Poslední představení, příhodně pojmenované podle příručky kouče Phila Jacksona, připomíná význam a velikost basketbalového Chicaga Bulls 90. let, který tehdy uchvátil celý svět. Doposud nepublikované záběry z šaten, tréninků a cest na zápasy však pouze dotváří nesmírně strhující, místy kontroverzní a často i vyčerpávající poctu basketbalu.

Nicméně největší tažná síla série neleží v poněkud kontroverzních odhaleních nebo v mnoha z rozhovorů s tehdejšími ikonami celé NBA, nýbrž v obdivuhodném podání každého zápasu. Přestože od poslední mistrovské sezóny 1997-98 uplynulo více než dvacet let, napínavěji sestříhané utkání pravděpodobně nikde jinde neuvidíte. Sledovat ústřední chicagské trio Jordan-Pippen-Rodman je nezapomenutelným a živoucím představením, které zajisté můžeme řadit k vrcholu současné sportovní dokumentaristiky.

Koruna (The Crown, Netflix)

Historické drama se se svou již 4. sérií překlenulo do osmdesátých let a zaměřuje se na střet dvou dam – královny Alžběty a tehdejší premiérky Margaret Thatcherové. Nekompromisně odvážný pohled na královskou rodinu však tentokráte daleko více poukazuje na zkostnatělost monarchie. Tvůrčí vize Petera Morgana si stále udržuje lehký nadhled, přestože je často kritizována zejména současnou britskou vládou za chybnou, zavádějící a nedostatečně označovanou fikci.

Kontroverzní soukromí královské rodiny však působí snad ještě více vtahujícím dojmem než u série předchozí. Uchvacující výprava a kostýmy nebo výtečné tempo dialogů jsou již u této série standardem, avšak casting postav se zde dostává opět o stupeň výše. Po skvělém obsazení Olivie Colman do role Alžběty v předchozí sérii se tvůrci vytáhli s neskutečnou Gillian Anderson, jejíž železná lady pravděpodobně atakuje letošní ceny Emmy.

Volejte Saulovi (Better Call Saul, AMC)

Předposlední 5. série přerodu Jimmyho McGilla v právníka Saula Goodman, jak jej známe z dosud nepokořeného Breaking Bad (2008-13) se pomalu chýlí ke konci. Čím více se také dějově Saul přibližuje k seznámení s Walterem Whitem, tím více se i navrací pověstně ponurá atmosféra a dynamičnost konverzačních scén.

Tvůrčí duo Gilligan-Gould znovu potvrzují geniální sugestivitu a obdivuhodnou řemeslnou zručnost v rámci současné quality TV a těžko by hledali vážnější konkurenci. Následující šestá řada bude pravděpodobně poslední a uzavře tedy podstatnou kapitolu televizní produkce, kterou by byla obrovská chyba vynechat.

Ozark (Netflix)

Před třemi lety vzniknuvší krimi-thriller Ozark svou třetí sérií letos znovu potvrdil svůj status lehce opomíjeného, leč neustále zrajícího dramatu ze světa riskantních obchodů, drog a mafie. Podobně jako v letošním kingovském Outsideru, Jason Bateman opět utvrdil svou pozici talentovaného tvůrce, kterému vážnější role a témata sednou daleko více než komediální prostředí.

Dynamika rodinných vztahů a střetů s vedením drogového kartelu zůstává stále napínavou cestou k finální čtvrté řadě, přestože jisté žánrové repetitivnosti se seriál neubrání. Syrově temná série podobně jako předchozí řady zprvu startuje pomalu, ale její finální části spolehlivě nadchnou a v mnohém připomínají styl kultovního Breaking Bad.

Chalífát (Kalifat, Netflix)

Tradičně populární skandinávský nordic noir, žánr severských detektivek tento rok přinesl třeba bezpochyby povedený Medvědín, přesto ale úsilí setřást ze sebe rozšířený televizní zvyk nabídl vcelku odlišný a nesmírně kvalitní titul. Osmidílná švédská série Chalífát se totiž soustředí na drsně realistický vhled do života muslimů ve Švédsku pohledem žen a naivitou švédského přesvědčení při vzniku extremismu.

The Mandalorian (Disney+)

Vesmírná odysea nájemného lovce navazuje druhou sérií přesně tam, kde skončila série předchozí a na jejich základech staví mnohovrstevnatý příběh, který vhodně uvozuje do širšího světa Star Wars. Stále se sice jedná o výhradně epizodický narativ, který je právě často seriálu vytýkán, avšak oproti předchozí řadě přichází tvůrci Jon Favreau a Dave Filloni s několika důležitými momenty a překvapeními, které do budoucna vytyčí směr hvězdného universa.

Mandalorian svou poctivě řemeslnou prací i přes svou komornost hravě předčí jiné televizní sci-fi produkce a úspěšně buduje na reputaci populární značky, která po posledních celovečerních titulech značně utrpěla. Paradoxně, co jej odlišuje od sequelové trilogie je přítomnost jakékoliv koncepce, tvůrčí jednota a citlivá pomrknutí do dlouho budovaných příběhů ze světa v daleké, předaleké galaxii.

Sekerka (Small Axe, BBC)

Antalogie pěti samostatných žánrově různorodých snímků se zaměřuje na osudy karibských přistěhovalců ve Velké Británii, jejichž příběhy zasazené do šedesátých až osmdesátých let 20. století zakládá na skutečných křivdách minulosti. Pro režiséra a tvůrce Stevea McQueena doposud nejosobnější dílo zachycuje nespravedlnosti a bolestné rány britské historie.

Výrazná estetika a smyslně vybroušená forma typická pro McQueena nepůsobí pouze jako důraz na explicitnost, nýbrž snahu odkrýt různé roviny paralelních dějin různými pohledy. Zejména druhý snímek, magicky opojné Lovers Rock nezůstává jen u aktivistického apelu, ale daleko více je svědectvím o lásce uprostřed kulturní revolty.

Království (Kingdom, Netflix)

Jihokorejská dramatická minisérie z prostředí feudální Koreje se svou druhou řadou uvedla do širšího povědomí a ukázala, že propojení klasického období a zombie žánru nemusí dopadnout šíleně, jak se na první pohled může zdát. První série ustavila světa jím šířící se nákazu, která odstartovala krvavou a neskutečně podmaňující obranu před nemrtvými.

Druhá řada navazuje na struhující finále a z hlediska scénografie a výpravy nabízí podobně jako třeba Světová válka Z jedny z nejlépe provedených zombie sekvencí, které kdy vznikly. Království sice neoplývá komplexními a nepředvídatelnými zvraty a do popředí také více proniká introspekce politického a společenského zázemí, přesto v rámci dynamiky choreografie a dlouho potřebné variace žánru se jedná o neocenitelný počin.

 

4.1.2021 | Šimon Svoboda Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout