Vojna a mír zavádí diváky mezi marnotratnou ruskou smetánku, jejíž život těžce ovlivní velké evropské dějiny. Napoleon drtivě poráží armády Ruska a Svaté říše římské v bitvě u Slavkova a blíží se k Rusku, které zachvacuje válečné šílenství. Z bitvy se navrátivší muži ztrácí ideály a jen těžce hledají životní smysl. Ženy přichází o své milé v bitvách předem odsouzených k prohře. I tato doba ale nabízí prostor pro lásku a něhu, v jejímž centru stojí mladinká Nataša Rostovová, která zvládne okouzlit nejednoho šlechtice.

Tolstého nejznámější románová epopej se skládá ze čtyř dílů, ve kterých se vyskytuje celkem pět set padesát postav. Na pódiu je jejich počet samozřejmě výrazně zredukován, nicméně i tak se diváci musí během tříhodinové inscenace seznámit s poměrně slušným množstvím charakterů. Soubor Městských divadel pražských je ale neskutečně sehraný a nenechá návštěvníky neurčitě těkat po scéně, aniž by věděli, o kom se právě mluví.

Skvělé herecké výkony předvádí představitelka zmiňované Nataši Kateřina Marie Fialová, idealista Pierre Bezuchov alias Viktor Dvořák i Tomáš Havlínek, který ztvárnil roli horlivého a srdečného Andreje Bolkonského. Pozadu nezůstává ale ani zbytek hereckého obsazení. Překvapí Zdeněk Piškula, Martin Donutil a další. Díky nim se složitý příběh nerozpadá a obejde se téměř bez hluchých míst. Nejedná se však o jediné pozitivum inscenace.

Režisér Michal Dočekal se rozhodl pro moderní dramatizaci. To znamená, že se obejde bez historických kostýmů a realistické scény, nicméně právě scénografie na hře naprosto uchvátí. Hra kostýmů, které jsou sice moderní, nicméně jasně odkazují ke svým historickým ‘předchůdcům’, kulis, scény a hudby Ivana Achera dodává celému představení emoce, které možná místy chybí v replikách kvůli nedostatečnému propracování jednotlivých postav. To je bezpochyby způsobené omezeným časovým rozsahem díla. Nechybí překvapivé vizuální okamžiky, z nichž vynikají zejména ty z válečných polí. A překvapivě k tomu nejsou zapotřebí ani střelné zbraně nebo děla.

Vojna a mír v Divadle ABC sice dostala nový moderní kabát, avšak zpracovaný do detailů. Příběh samotný je samozřejmě maximálně redukovaný kvůli omezené délce inscenace, nicméně se drží Tolstého předlohy a vyvarovává se výrazných aktualizačních prvků. Přesto je stále velmi aktuální a ukazuje, že se i dějiny ‘malých lidí’ opakuji stále dokola. Ať už je ohrožuje Napoleon Bonaparte nebo jakýkoliv jiný vnější nepřítel.

Těžkou látku dokázalo divadlo proměnit ve srozumitelnou divadelní adaptaci, která po koronavirové pouze potěší kvalitní divadelní prací, a to jak na straně hereckého souboru, tak u tvůrčího týmu.

Foto: Městská divadla pražská

8.9.2020 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout