Na jaře vyšla fantasy detektivní kniha Čtyři mrtvé královny z pera australské spisovatelky Astrid Scholte. Příběh vypráví osudy šestnáctileté Keralie, která je i přes svůj mladistvý nevinný vzhled jednou z nejschopnějších zlodějek a lhářek v Quadaře. Jejím naprostým protikladem je Varin, pravdomluvný občan se srdcem na dlani. Keralie krádeží na objednávku sebe i poctivého Varina zaplete do spiknutí obrovských rozměrů, které skončí smrtí královen všech čtyř regionů Quadary. Není však čas věšet hlavu, a tak se rozdílná dvojice vydá pátrat na vlastní pěst po vrahovi královen, aby ulehčili svému svědomí a učinili spravedlnosti zadost. Ten je vak stále krok před nimi a začal usilovat i o život temperamentní Keralie a rozvážného Varina. 

Australance Astrid Scholte se povedlo na čtyři sta třiceti dvou stranách knihy vytvořit fantastický svět Quadary, která je rozdělena na čtyři regiony. Ty si svým způsobem žijí vlastními životy podle svých hodnot a schopností obyvatel – v jednom jsou zemědělci, ve druhém vědci a například v Ludii jsou obyvatelé zaměření na zábavní průmysl a umění. Chvílemi je z odstavců o politickém systému cítit lehká satira a kritika dnešní materialistické a uspěchané společnosti, což nikdy není na škodu a je zajímavé číst mezi řádky postoje pisatelky.

Ačkoliv jednotlivé charaktery, Keralií začínaje a mrtvými královnami konče, nejsou do hloubky popsány tak, jak by mohly být, pozitivně se dá hodnotit to, že všechny postavy knihy jsou komplexní a vybarvené všemi možnými barvami. Nejsou pouze černobílé, hodné nebo zlé, jak tomu často právě u fantasy žánru bývá. Příkladem je zlodějka Keralie, která má i přes svůj způsob obživy správně nastavený morální kompas a vydává se pátrat po vrahovi královen.

Všechny postavy knihy jsou komplexní a vybarvené všemi možnými barvami. Nejsou pouze černobílé, hodné nebo zlé, jak tomu často právě u fantasy žánru bývá.

Jakkoliv dobře lze knihu pro své kvality hodnotit, faktem zůstává, že tomu tak není hned od první stránky. Příběh dostane dynamiku a spád až kolem sto padesáté, doopravdy zajímavou a napínavou se kniha stává kolem tři sta třicáté strany, tedy jen pár desítek listů před koncem. A pak už se vše stane až příliš rychle, vrah je odhalen, dopaden, potrestán. Čtenář si jen musí „vytrpět“ dlouhé popisy a líčení prvních dvou třetin knihy. Je přirozené, že autorka se chtěla podělit o fantasy svět, který jí leží v hlavě, ale čtenář si knihu kupuje zejména kvůli dějové lince. Doufejme, že u nadcházející knihy si toho bude autorka lépe vědoma.

Ačkoliv v anotací stojí, že jde o detektivní zápletku a pátrání po vrahovi čtyřech královen, příběh je doopravdy příliš předvídatelný na to, aby se jednalo také o pátrání ze čtenářovy strany. Ve skutečnosti je v knize zahrnuto tak málo postav, že vrah je jasný už v polovině.

Jde o skvělou fantasy knihu, spíše špatnou detektivku, ale veskrze výborný, i když zdlouhavý, text.

Kniha je napsaná ich-formou Keralie a pak hned několika dalšími liniemi v er-formě, kde nechybí například Varin, mužská hlavní postava, či královny, než je jejich život ukončen. Tento přístup k podání příběhu se může zdát chvílemi zmatečný, ale celou knihu to dělá poutavější a originálnější. Výhodou je i přiložená mapa, která by měla být součástí každé fantasy knihy.

Kniha Čtyři mrtvé královny ze série young adult je primárně určena pro mladé čtenáře, ale potěší nejen je. Jde o skvělou fantasy knihu, spíše špatnou detektivku ale veskrze výborný, i když zdlouhavý, text.

15.7.2020 | Daniela Wojnarová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout