Kolekce šatů Romany Jakešové byly na podzimním Designbloku i designSUPERMARKETU nepřehlédnutelné. Na první pohled z nich dýchala preciznost a dokonalá jednoduchost.  Romana tento rok dokončuje bakalářské studium na VŠUP a právě pracuje na večerních šatech vycházejících z modelace světla a stínu na ženském těle. V rámci zimního Artsemestru 10.-16. února můžeme vidět i její prezentaci.

Kdo se skrývá pod značkou Anamorprokop a co je pro ni specifické?

Anamor Prokop jsou dvě značky. Jedna se zabývá designem z porcelánu a druhá módou. Na základě Design bloku vznikla naše spolupráce.

Jak vznikl nápad vytvořit kolekci minimalistických šatů a jak dlouho jsi na ní pracovala?

Tato kolekce je založená na střihu, který jsem vytvářela během semestru na téma předmět touhy. Myslím, že každá žena touží po perfektně padnoucích šatech pro každou příležitost. Zakládám si na jednoduchosti oděvu a přitom detailnímu propracování. Nejdelším procesem na této kolekci byl samotný střih, který se pak dal aplikovat na různé materiály.

Většina šatů je doplněna o keramické aplikace,  vyrábíš je také sama?

Tyto porcelánové aplikace vznikly v rámci spolupráce s Prokopem Chludilem. Porcelánové šperky jsou aplikované na šaty, ale zároveň fungují i samostatně. Doplňky vycházejí z piktogramů muže a ženy.

Navrhuješ šaty i na míru a jaké zakázky máš za sebou?

Ano, jedná se především o zakázky svatebních a společenských šatů, ale i kabátů a letních šatů.

Jaké zakázky Tě nejvíce baví?

U zakázkové tvorby je důležitá svoboda, tak aby člověk nespadl do krejčovství. Ale zatím mé zákaznice byly velmi otevřené a dávaly prostor netradičnosti a nápaditosti oděvu. Výzvou je vytvořit oděv tak, aby padl jak na tělo, ale také aby se v něm žena cítila perfektně a sebevědomě, jako ve své druhé kůži.

Je něco, co bys ušít odmítla?

Každý artikl oděvu je pro mě velkou výzvou. Jediné, co bych odmítla, je šít oděv bez vlastní kreativity.

Tento rok končíš bakalářské studium na VŠUP, na jakém projektu v rámci svého studia pracuješ? Jak vůbec u Tebe probíhá proces tvoření:)

Během studií pracuji na menším počtu modelů. Většinou jsou krejčovsky náročné a velmi  detailně vypracovávám střihy. Potom na základě této práce vytvářím nositelné a finančně dostupné kolekce. Tento rok pracuji na večerních šatech vycházejících z modelace světla a stínu na ženském těle, tento kontrast podporuji rozdílnými materiály, jako jsou krajka, nebo hedvábí s úpletem. Jedná se o velmi komplikovaný oděv, který budu opět převádět na početnější kolekci v rámci EUNIQUE 2012 v Německu.

Co plánuješ dál, neláká Tě třeba nějaká stáž v cizině a je v pro mladé návrháře výhodnější odejít za hranice?

Vždycky záleží na poptávce, nebo klientele daného místa podnikání. Dost lidí odchází za klientelou, která vyhledává originalitu. V naší republice je to zatím v menším počtu, ale na dobré cestě. Zahraniční stáže jsou většinou o zkušenostech a o inspiraci a člověk nikdy neví, kde se uchytí. Já osobně plánuji stáž do zahraničí v magisterském studiu. Podle mého názoru je dobré jet na stáž na místo, kde si můžu vytvořit konexe do budoucího podnikání.

Je pro Tebe důležitá při podobných projektech, jako je teď, Tvá klauzurní práce, výtvarná stránka nebo spíše nositelnost?

Klauzurní práce je pro mě kreativní prostor. Během semestru můžu své nápady konzultovat se zkušenými lidmi, kteří mě v mé tvorbě posouvají o krůčky dál. Můžu hledat různé způsoby vyjádření a na druhou stranu i zpracování. V tomto období se vytváří koncept a základní myšlenka, která předchází do nositelné a dostupné konfekce.

Naposledy jsme Tě mohli vidět na Designbloku a designSUPERMARKETU, co chystáš dalšího?

Dalším krokem je pro mě výstava v Německém městě Karlsruhe. Kde budu prezentovat  kolekci s prvky vycházejících z mé poslední práce, která se vystavuje během tohoto a příštího týdne na VŠUP.

Češi a móda je věčné a ne příliš lichotivé téma. Jak to vnímáš ty?

To je téma na dlouhé debaty. Móda se u nás nebere tak vážně jako v jiných státech a od toho se odvíjí pak pohled na českou ulici. Nejspíš to chce ještě čas, abychom naše občany naučili citu pro fashion design.

Koupit si nějaký módní úlovek od mladých designérů je možné právě třeba na podobných akcíc, jako je výše zmíněný designSUPERMARKET, kam podle mě chodí stále podobná skupina nadšenců. Není to však trochu málo a jde to vůbec podle Tebe jinak?

Je to málo a myslím si, že s tím se dá určitě něco dělat. Tajně doufám, že to změní naše generace. Jde o to naučit lidi nakupovat od českých designerů. V prvé řadě je důležité mít aspoň malý přehled. Lidi, co znají  české designové tvůrce, pak většinou ví, kam si pro určitý produkt dojít. Ale lidi, kteří se o tento svět designu nezajímají, tak v případě potřeby nákupu bloudí pouze po nákupních centrech. Kde se tolik českých návrhářů neprezentuje.

Máš nějaký módní vzor a pravidlo, kterým se v módě řídíš?

V mé tvorbě se zatím projevuje experiment a je dost možné, že to tak bude fungovat i nadále. Jsou pro mě velmi přitažlivé nové a netradiční materiály, nejrůznější spolupráce. Ale zároveň zůstávám u oděvu nositelného. Je pro mě důležité vytvořit model, ve kterém se bude žena cítit perfektně, svěží a nebo sexy. To, po čem toužím já, se snažím vytvářet i pro druhé.

9.2.2012 | Lenka Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout