Články /
Divadelní recenze /
Prezidementi nepřináší klasickou politickou satiru. Těžiště nachází v působivé vizuální stránce a dabingovém talentu hlavních představitelů

Prezidementi nepřináší klasickou politickou satiru. Těžiště nachází v působivé vizuální stránce a dabingovém talentu hlavních představitelů

60%

Sdílej:Sdílet na FB Tweetnout S Ohodnoť

Po měsících nevyžádaného půstu začíná pomalu ale jistě kulturní obleva. Do divadelních sálů i na letní scény se vrací první diváci, byť ještě v rouškách. Povinné rozestupy pomalu mizí a i kulturní život jakoby se vracel do původních kolejí. Snad nejaktivněji vstoupila do doby postkoronavirové Jatka78. Ta už na pátek 5. června připravila premiéru inscenace Prezidementi od souboru Spitfire Company.

Režisér Petr Boháč chtěl prostřednictvím inscenace Prezidementi nabídnout multižánrové představení satiricky a ironicky pojednávající o nesmyslné tuposti naší politické scény. Do hlavních rolí obsadil Sašu Rašilova a Lucii Trmíkovou, které doplňuje čtveřice dam ze Spitfire Company. Návštěvníky přenáší do blízké budoucnosti, kde právě dochází k důležitému historickému milníku – odsouhlasí prezidement zákon o odsunu asijského jelena zpět do jeho domoviny?

Před divákem se rozjíždí absurdní kolotoč simulující rádoby zpravodajský proud, na který ze své kuchyně koukají Rašilov s Trmíkovou. Ti nejenže dění na pomyslné televizní obrazovce vtipně glosují, ale zároveň zvládají všechny postavy dabovat. A výkon je to skutečně enormní, jelikož každá ze čtyř performerek ze Spitfire Company zastává hned několik rolí najednou. A ty se někdy střídají velmi rychle a chaoticky. Rašilov s Trmíkovou presto zvládají vytvořit pro každou z postav poznávací hlasový prvek a k tomu vystupovat ještě sami za sebe.

Tvůrci Prezidementů si ani zdaleka nevzali na paškál jen politiky, i když ti samozřejmě hrají prim. Divák zajímající se o veřejné dění v České republice zvládne mnohé postavy propojit s těmi reálnými. I v základním tématu odsunu asijského jelena mnozí objeví motivy a komentáře, které se s ním pojily a stále pojí. Ušetřeno ale není ani bezobsažné zpravodajství, experimentální umění, kritici či experti na všechno.

Rozhodně se nejedná o divadelní satiru tak, jak ji známe. Vtipných momentů je jen několik, nad většinou scén zůstane člověk jen nevěřícně koukat. Spíše než mluveným slovem jsou některé části působivé zejména vizuálně. Originální kostýmy a masky od Petry Vlachynské a Pauliny Skavové vyplňují jednoduchou scénografii Petra Boháče a Lucie Škandíkové i light design Jiřího Šmirky.

Inscenaci se dá vytknout mnohé – od vážně neoriginálních, prvoplánových až trapných jmen jednotlivých postav, přes nedostatečný dějový spád až po nekonečně dlouhé nezajímavé monology. V konečném vyznění jako by však tohle všechno zapadalo do celkového absurdního obrazu, který vlastně vůbec není satirou a už vůbec ne komedií. Byť o smích diváci ochuzeni nejsou. Vždyť jak jinak upozornit na vypázdněnost politiky a společnosti celkově než vyprázdněným představením?

Přesto divák nakonec neodchází s prázdnou hlavou. V mnohých z absurdit, nad kterými kroutil během představení hlavou, totiž pozná situace ze současného dění, které ho obklopují, a to ani nemusí jít o kontroverzní téma odsunu asijského jelena do jeho domoviny. "Prezidementi jsou taková provokativní věc, na kterou jsme se těšili, protože se Jatka78 vždy nějak zapojovala do politického dění, které nám není cizí," jak dodává Zuzana Hošková, PR manažerka divadla.