Svědectví o perspektivě člověka i válkami zmítaným světem. Antonín Kratochvíl vystavuje v Domě U Kamenného zvonu

Svědectví o perspektivě člověka i válkami zmítaným světem. Antonín Kratochvíl vystavuje v Domě U Kamenného zvonu  

Více o akci...

12čer - 18říj celý den

, Staroměstské náměstí

Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS  Ohodnoť


Galerie hlavního města Prahy hostí v Domě U Kamenného zvonu v Praze retrospektivní výstavu fotografií předního domácího autora Antonína Kratochvíla. Rozsáhlý výběr snímků vzniklých za poslední téměř půlstoletí reflektuje zejména umělcův zájem o člověka jako takového.

Monografická výstava představuje průřez celoživotní tvorbou světoznámého fotožurnalisty Antonína Kratochvíla, jenž se věnuje především dokumentární fotografii. Pořádající Galerie hlavního města Prahy ji zasadila do velkorysého prostoru gotického domu v centru metropole. „Původně jsme uvažovali o tematické přehlídce v Domě fotografie, záhy jsme si ale uvědomili, že jde o tak mimořádné dílo a osobnost, která si zasluhuje toto důstojné místo,“ uvedla při otevření expozice ředitelka galerie Magdalena Juříková.

Témata ze širokého záběru výstavy spojuje autorův celoživotní zájem o ústřední postavu člověka v různých prostředích, situacích, kontextech a podmínkách. Poznávacími znameními jeho tvorby jsou nápadná gesta portrétovaných osob, hra s ostrostí a se světlem a stíny či specifická kompozice obrazů, kdy se hlavní jevy často odehrávají v jejich rozích nebo kdy objekty záměrně umisťuje na periferii.

Antonín Kratochvíl, Rumunsko, 1995. Foto: GHMP

K orientaci v množství děl, k nimž jsou připojeny čistě jen popisky bez dalších vysvětlivek, slouží průvodce na letáku. Návštěvníci v něm najdou mapu míst a situací, která Antonín zachycoval na svých snímcích. „Antonínovy obrazy jsou samy o sobě daleko výmluvnější než dlouhé texty, výstavu jsme proto pojali vysloveně vizuálně,“ míní kurátorka výstavy Pavlína Vogelová.

Hlavní linie expozice by se daly shrnout do několika základních celků. První z nich, který je k vidění hned u vstupu, se věnuje vztahu člověka a přírody. „Lidstvo zobrazuje coby její neoddělitelnou součást, ukazuje na jednu stranu krajinu zdevastovanou člověkem, jako protipól sílu přírody, například v cyklu Tsunami,“ uvedla Vogelová.

Kratochvíl se desetiletí věnuje také zmíněným válkám, dalším tématem expozice je proto člověk a konflikt. Zachycuje jak oběti, tak jejich původce, mimo jiné v Iráku či v Afghánistánu. Tuto část doplňují tři oceněné videoeseje.

Antonín Kratochvíl, Praha, Národní divadlo, 2018. Foto: GHMP

Nedílnou součástí jsou i obrazy vnitropolitických záležitostí, jako z genocidy ve Rwandě, občanské války v Guatemale, boji proti islamistům na Filipínách nebo z povstání proti prezidentovi Aristidovi na Haiti. Pozornost poutá například sugestivní portrét Konžanky odevzdaně pohlížející do fotografova objektivu. Výrazným souborem jsou fotografie z Černobylu, kam se autor vydal v roce 1996, tedy po deseti letech od jaderné havárie, aby přinesl svědectví o tamější obrovské zkáze.

Signifikantními se staly také nevšední portréty, které kurátorka shrnuje do problematiky člověka a jeho vize. „Antonín protkává téma celebrit, které představují stěžejní část jeho prací, s lidmi na okraji společnosti,“ dodala Vogelová. Mezi personami různého statusu nedělá fotograf rozdíly, přičemž vychází z toho, že základní podmínky jsou pro všechny stejné. Zde zaujme třeba cíleně useknutý portrét herce Pavla Landovského nebo zpěváka Davida Bowieho, jenž odhaluje jen jeho čelo, oči a nos.

Antonín Kratochvíl, Irák, 2003. Foto: GHMP

Antonín Kratochvíl se narodil do rodiny majitele etablovaného fotografického ateliéru, otci však byl podnik krátce po převzetí moci komunisty zabaven. Dětství prožil částečně v pracovním táboře ve Vinoři, kde rodina žila do roku 1953. Represe však pokračovaly i po propuštění, Antonín proto v roce 1967 emigroval do Rakouska.

Po letech přesunů či působení ve francouzské cizinecké legii absolvoval univerzitní obor umělecké fotografie v Amsterdamu a poté natrvalo přesídlil do USA. Spolupracoval s předními americkými médii a v Los Angeles si otevřel vlastní fotostudio. Díky americkému pasu, který získal v roce 1976, mohl začít cestovat po celém světě a dokumentovat dobové dění. Od devadesátých let se specializuje na válečnou fotografii. V roce 2010 se vrátil zpět do České republiky, kde žije dodnes. Před dvěma lety spoluzaložil prestižní fotografickou agenturu 400 ASA.

V kinech můžete aktuálně zhlédnout nový dokumentární film v režii Andreji Sedláčkové Můj otec Antonín Kratochvíl, který pojednává o autorově životě i jeho komplikovaném vztahu se synem.

Výstava v Domě U Kamenného zvonu potrvá do 18. října.

Antonín Kratochvíl, David Bowie. Foto: GHMP

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!