Monografická výstava představuje průřez celoživotní tvorbou světoznámého fotožurnalisty Antonína Kratochvíla, jenž se věnuje především dokumentární fotografii. Pořádající Galerie hlavního města Prahy ji zasadila do velkorysého prostoru gotického domu v centru metropole. „Původně jsme uvažovali o tematické přehlídce v Domě fotografie, záhy jsme si ale uvědomili, že jde o tak mimořádné dílo a osobnost, která si zasluhuje toto důstojné místo,“ uvedla při otevření expozice ředitelka galerie Magdalena Juříková.

Témata ze širokého záběru výstavy spojuje autorův celoživotní zájem o ústřední postavu člověka v různých prostředích, situacích, kontextech a podmínkách. Poznávacími znameními jeho tvorby jsou nápadná gesta portrétovaných osob, hra s ostrostí a se světlem a stíny či specifická kompozice obrazů, kdy se hlavní jevy často odehrávají v jejich rozích nebo kdy objekty záměrně umisťuje na periferii.

Antonín Kratochvíl, Rumunsko, 1995. Foto: GHMP

K orientaci v množství děl, k nimž jsou připojeny čistě jen popisky bez dalších vysvětlivek, slouží průvodce na letáku. Návštěvníci v něm najdou mapu míst a situací, která Antonín zachycoval na svých snímcích. „Antonínovy obrazy jsou samy o sobě daleko výmluvnější než dlouhé texty, výstavu jsme proto pojali vysloveně vizuálně,“ míní kurátorka výstavy Pavlína Vogelová.

Hlavní linie expozice by se daly shrnout do několika základních celků. První z nich, který je k vidění hned u vstupu, se věnuje vztahu člověka a přírody. „Lidstvo zobrazuje coby její neoddělitelnou součást, ukazuje na jednu stranu krajinu zdevastovanou člověkem, jako protipól sílu přírody, například v cyklu Tsunami,“ uvedla Vogelová.

Kratochvíl se desetiletí věnuje také zmíněným válkám, dalším tématem expozice je proto člověk a konflikt. Zachycuje jak oběti, tak jejich původce, mimo jiné v Iráku či v Afghánistánu. Tuto část doplňují tři oceněné videoeseje.

Antonín Kratochvíl, Praha, Národní divadlo, 2018. Foto: GHMP

Nedílnou součástí jsou i obrazy vnitropolitických záležitostí, jako z genocidy ve Rwandě, občanské války v Guatemale, boji proti islamistům na Filipínách nebo z povstání proti prezidentovi Aristidovi na Haiti. Pozornost poutá například sugestivní portrét Konžanky odevzdaně pohlížející do fotografova objektivu. Výrazným souborem jsou fotografie z Černobylu, kam se autor vydal v roce 1996, tedy po deseti letech od jaderné havárie, aby přinesl svědectví o tamější obrovské zkáze.

Signifikantními se staly také nevšední portréty, které kurátorka shrnuje do problematiky člověka a jeho vize. „Antonín protkává téma celebrit, které představují stěžejní část jeho prací, s lidmi na okraji společnosti,“ dodala Vogelová. Mezi personami různého statusu nedělá fotograf rozdíly, přičemž vychází z toho, že základní podmínky jsou pro všechny stejné. Zde zaujme třeba cíleně useknutý portrét herce Pavla Landovského nebo zpěváka Davida Bowieho, jenž odhaluje jen jeho čelo, oči a nos.

Antonín Kratochvíl, Irák, 2003. Foto: GHMP

Antonín Kratochvíl se narodil do rodiny majitele etablovaného fotografického ateliéru, otci však byl podnik krátce po převzetí moci komunisty zabaven. Dětství prožil částečně v pracovním táboře ve Vinoři, kde rodina žila do roku 1953. Represe však pokračovaly i po propuštění, Antonín proto v roce 1967 emigroval do Rakouska.

Po letech přesunů či působení ve francouzské cizinecké legii absolvoval univerzitní obor umělecké fotografie v Amsterdamu a poté natrvalo přesídlil do USA. Spolupracoval s předními americkými médii a v Los Angeles si otevřel vlastní fotostudio. Díky americkému pasu, který získal v roce 1976, mohl začít cestovat po celém světě a dokumentovat dobové dění. Od devadesátých let se specializuje na válečnou fotografii. V roce 2010 se vrátil zpět do České republiky, kde žije dodnes. Před dvěma lety spoluzaložil prestižní fotografickou agenturu 400 ASA.

V kinech můžete aktuálně zhlédnout nový dokumentární film v režii Andreji Sedláčkové Můj otec Antonín Kratochvíl, který pojednává o autorově životě i jeho komplikovaném vztahu se synem.

Výstava v Domě U Kamenného zvonu potrvá do 18. října.

Antonín Kratochvíl, David Bowie. Foto: GHMP

13.6.2020 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout