Náběh snímku režisérů Davida Laňky a Martin Müllera, kteří se postarali také o scénář a produkci, působí docela slibně. Pár třicátníků Eliška (Kristýna Podzimková) a Adam (Aleš Bílík) se po dlouhé době, kdy se jejich soužití prakticky rozkládalo, vydávají na několikadenní road trip. Zatímco ona od společného výletu očekává vzkříšení kamsi vytracené lásky, její partner jede spíše z donucení nejspíše s cílem vyhrát případný rozchod.

Jak cesta postupuje, vyplouvá na povrch zatajovaný Adamův poměr a Eliščiny odhodlané otázky na přítelovu potenciální nevěru, o které ji informovala kamarádka. Zlom přichází v momentu, kdy dvojice náhodou narazí na plakát s pohřešovanou dívkou, jehož objevení spustí další události. Z autorádia se po zapnutí line kromě hudby nenápadný ženský vzlykot a zpětné zrcátko odhalí nechtěného spolujezdce na zadním sedadle s děsivým vzezřením. Elišce dochází, jak málo svého milovaného znala. A že realita může být ještě horší, než jakou si ji představovala.

Kdyby tvůrci zůstali u celkem dobře našlápnutého partnerského dramatu o vyčpělém vztahu prosáklým hořkostí a nevyslovenými křivdami, který jednoznačně spěje k zániku, patrně by udělali lépe než příběh zbytečně tlačit do béčkové duchařiny s koncovými náznaky revenge.

Když už se tedy k hororu přece jen rozhodli, vyvarovat se alespoň klišé typu temných stínů evokujících japonské oběti v Nenávisti. Když navíc zemřelá začne k protagonistce promlouvat skrze sluchátka pištivým šepotem, místo žádoucího strachu nastupuje spíše rozpačitý úsměv.

Problematickým aspektem jsou i nedobře napsané postavy, zejména pak Adam, jenž má být prototypem obratného záletníka, z něhož čiší testosteron a který zvládá své románky úspěšně kamuflovat. Nevzbuzuje však nic víc než antipatie a znechucení nad šovinistickým přístupem k ženám, čemuž Aleš Bílík moc nepomáhá. Naopak u Kristýny Podzimkové lze pozorovat nesporný herecký cit, i přes víceméně žalostnou kvalitu scénáře je zřejmé, že se z postavy snažila vytěžit nejvíce, co šlo.

Určitou dávkou atmosféru kromě její úlohy filmu přispívá neotřele pojatá kamera se zajímavými záběry hrdinů v zrcadle nebo je zachycující jakoby mimochodem na okraji hledáčku. Stojí za ní Václav Tlapák, jenž byl v minulosti dvakrát nominovaný na cenu Asociace českých kameramanů. Syrovost chybějící v dialozích dodávají také industriální lokace na Chomutovsku, zejména pak omšelý motorest Ušák s prunéřovskou elektrárnou na pozadí.

Poslouchej je Laňkův druhý celovečerní snímek po fiasku Modelky s.r.o. z roku 2014, tvůrce má za sebou ale už několik projektů krátkometrážního formátu, u kterého měl možná zůstat. Zatím se bohužel nedostal dál než k nesmyslně nataženému studentskému filmu.

Foto: Bontonfilm

Kdy a kde dávají film: Poslouchej

14.5.2020 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout