Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek: Návštěvníci některým zvířatům vysloveně chybí

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek: Návštěvníci některým zvířatům vysloveně chybí 

Od poloviny března zůstává kvůli opatřením proti šíření koronaviru pro veřejnost uzavřena Zoo Praha. Návštěvníci do zahrady zavítají nejdříve 25. května, kdy by se měly otevřít její exteriéry. Mezitím mohou dění v zoo sledovat alespoň prostřednictvím videí, která denně natáčejí chovatelé zvířat. O současné situaci v zoo a výhledu do dalších měsíců promluvil její ředitel Miroslav Bobek.

Zřejmě poprvé od nástupu do funkce ředitele zažíváte po takto dlouhou dobu naprosto prázdnou zoo. Jaký je to pocit?

Není to poprvé, zoo byla zavřená během a po povodních v roce 2013, kvůli bombě nebo opakovaně kvůli silnému větru. Tentokrát je výhled otevření poměrně vzdálený. Pochopitelně jde o novou situaci. Pocity jsou během prvních minut fajn, člověk má zoo celou pro sebe, pak je to ale už vcelku depresivní.

Kvůli ohrožení nákazou se snažíme, aby tu bylo co nejméně zaměstnanců, přítomni jsou jen ti nezbytní jako chovatelé, údržbáři či krmiváři. Jsou rozděleni do týmů a střídají se tak, aby se nepotkali. V areálu působí i pracovníci stavebních firem, kteří stále pokračují ve výstavbě. Kdyby některý ze zaměstnanců musel do karantény, situace by byla mnohem složitější.

Jak to aktuálně vypadá s rozpočtem pro zvířata a personál zoo?

Samozřejmě máme prostředky, přece jen jsme instituce s rozpočtem v řádu stamilionů korun. Kvůli zákazu vstupu návštěvníků ale počítáme s velkými finančními ztrátami, o Velikonocích jsme je odhadli na dvacet milionů korun. Když se podíváme do výhledu otevření zoologických zahrad, vypadá to na šedesát milionů, což už představuje velký problém.

Gorilí samec Richard. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Určitou zárukou je to, že naším zřizovatelem je pražský magistrát, jenž nám poskytuje štědrou dotaci, máme také finanční rezervy a koneckonců i veřejnost se nám snaží přispívat, byť o to příliš nežádáme. Díra v rozpočtu se bezpochyby zvětšuje, ale nejsme v situaci, že bychom „neměli” na krmivo pro zvířata, na platy zaměstnanců či obecně na provoz.

Myslíte si, že budete kvůli pokrytí ztrát nuceni přistoupit k razantním krokům, například zdražení vstupného?

Vstupné jsme zvýšili už předtím, než pandemie začala. Nyní se snažíme najít co nejvíce
možností úspor. Uvidíme, jak se to celé vyvine dál.

Vidíte v současné situaci pro zoo i nějaký přínos, třeba v tom, že jste získali čas na jiné aktivity, které při běžném provozu nestíháte?

Některým kolegům se do jisté míry „uvolnily ruce”, ale nejde ani tak o práce v areálu zoo. Například vzdělávací oddělení má prostor pro přípravu nových programů pro školy nebo upgrade stávajících. Je to drobné pozitivum v moři negativ, ale rozhodně bych v současné situaci nehledal žádné výhody.

Pociťují změny v provozu zoo i samotná zvířata? Osobně bych předpokládala, že mají nyní větší klid a jsou spokojenější.

Změny určitě pozorovat lze. Chovatel z naší dětské zoo, kde jsou domácí zvířata, mi říkal, že jim návštěvníci vysloveně chybí. Lidé při návštěvě zoologické zahrady sledují zvířata, ale i ona sledují návštěvníky – je to oboustranné. Chování lidí je pro mnohá zvířata významným impulzem, například pro gorily. Některá jiná naopak vítají klid, třeba tygři. Média v tomto směru vždy vytáhnou nějakou zvláštnost, nedávno se mluvilo o pandách v čínské zoo, které se po řadě let začaly pářit. Nejspíše se bez lidí nudily, tak už došlo i na sex, komentoval jsem to s nadsázkou.

Zoo se však návštěvníkům zcela neuzavřela, nahlédnout do ní můžou virtuálně. Namísto živých přenosů jste se rozhodli zveřejňovat videa natáčená chovateli či kurátory, kterým se často daří zachytit nevídané záběry. Vy sám jste přiznal, že jste se toho o dění u obyvatel zoo nikdy nedozvěděl více než právě nyní.

Ve videích, která jsem zpočátku pořizoval já a poté se jich chopili chovatelé, jsou zachyceny vskutku zajímavé záběry, třeba pářících se kasuárů, líhnoucího se vejce emu nebo zázemí ďáblů medvědovitých, které jsme veřejnosti ještě naživo nepředstavili. Takové scény nejenom že nevidí za normálních okolností veřejnost, ale často ani lidé ze zoo. Samozřejmě to nejlepší vám většinou uteče – nedávno jsem chtěl natočit slůně, jak se neobratně zvedá ze země, ale než jsem stačil zapnout nahrávání, bylo po všem.

Sloní samička, která se narodila před necelým měsícem, je bezpochyby největší celebritou videí ze zoo. Jak se má k světu?

Musím to zaklepat, je naštěstí v pořádku. Určitě patří mezi nejvyhledávanější zvířata ve videích, oblíbené jsou také gorily, vysoko se drží i ďábli nebo mé video se žirafou Eliškou, kterou jsem přiměl vypláznout její dlouhatánský jazyk. Pro lidi jsou nejatraktivnější zvířata, která jim jsou archetypálně sympatická.

Sloní samička je aktuálně největší celebritou trojské zoo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Slůně zatím nemá jméno, kdy ho stanovíte?

U jmen zvířat někdy pořádáme hlasování veřejnosti, tentokrát mě ale chovatelé požadali, aby jméno bylo v sinhálštině, protože matka slůněte pochází ze Srí Lanky. Rozhodli jsme se nepokračovat v dynastické řadě jmen – předchozí slůňata dostala jména Maximilán a Rudolf – a po společné diskuzi jsme se shodli na jméně, které zatím nebudu prozrazovat. Uvažujeme, že slonici pokřtíme virtuálně v přímém přenosu, zatím ale termín nemáme. Čekáme totiž každým dnem na narození jejího sourozence, který bude potřebovat klid.

Zoo by se podle vládního harmonogramu uvolňování opatření měla otevřít 25. května vyjma vnitřních prostor, 8. června by se měly zpřístupnit i pavilony. Připravujete se na příval návštěvníků?

Předpokládám, že to 25. května nebude vypadat jako při oslavách konce druhé světové války, kdy všichni vyrazí ven, v našem případě do zoo, to by popřelo současná opatření. Návštěvnost bude nutné regulovat, budeme se snažit nevyvolávat davy, právě třeba dočasným neorganizováním akcí typu křtin. Vše záleží na nařízení epidemiologů a hygieniků.

Na konci března jste měli oficiálně otevřít novou expozici Darwinův kráter, která je domovem australské fauny, mimo jiné zmíněných tasmánských čertů. Kdy do ní návštěvníci nahlédnou?

Už při uzavření zoo v polovině března jsme avizovali, že Darwinův kráter zpřístupníme 30. května. Jde o expoziční celek zahrnující i vnitřní prostory, dojde k tomu tedy až po 8. červnu. Termín zatím stanoven není, pavilon ale otevřeme v průběhu června. 

V lednu uplynulo deset let od vašeho nástupu do funkce ředitele pražské zoo. Jak byste zhodnotil své dosavadní působení?

Asi není na mně, abych sám sebe hodnotil. Jsem rád, že zoo patří ke světově nejúspěšnějším, že se neustále rozvíjí. Ďábly jsme například dostali přímo z Tasmánie teprve jako druhá zoo na světě, což také o něčem vypovídá.

Plánujete další akvizice?

Zvířata se získávají velmi složitým způsobem, zejména v rámci komunity zoologických zahrad, a třeba i v návaznosti na ochranu ohrožených druhů, což byl případ právě ďáblů. V Darwinově kráteru bychom kromě nich rádi měli také vombaty, u nichž je to už jen otázka času v souvislosti s krizí. Plánů a záměrů máme samozřejmě řadu, ale více prozrazovat nebudu, jde většinou o „běh na dlouhou trať”.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Rozhovory

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!