Národní muzeum zareagovalo na vládní opatření kvůli koronaviru spuštěním virtuálních prohlídek spojujících videa a interaktivní obsah. Jak se taková virtuální výstava vytváří?

Národní muzeum využilo speciální platformy INDIHU Exhibition, kterou vyvinula Akademie věd ČR. Příprava virtuální výstavy se od té klasické liší především svým formátem a pracovními postupy. Navíc s klasickými výstavami mají kolegové v muzeu své zkušenosti a zažité postupy. Oproti tomu virtuální výstavy pro nás byly novou záležitostí, kdy jsme se v krátkém čase museli seznámit s novým programem a formátem.

Kromě stávajících výstav otevřete v online prostředí i nové. Na jaké se zájemci mohou těšit?

Virtuální návštěvníci se mohou těšit například na výstavu Národní muzeum v éře Československa. Tuto výstavu jsme zpřístupnili k 202. výročí založení Národního muzea, které připadá na 15. duben 2020. Návštěvníci se prostřednictvím této virtuální výstavy mohou seznámit se všemi důležitými okamžiky, kterými si Národní muzeum prošlo od roku 1918 až do roku 1992, a to prostřednictvím chronologicky zpracovaných témat: První republika, Protektorát, K lepším zítřkům, Těžká léta, Nová naděje, Normalizace a Ke svobodě.

Na stránkách jste odstartovali také vzdělávací program Národní muzeum pro děti kombinující zábavu s výukou. Dostáváte na něj od žáků či učitelů ohlasy?

Ano, dostáváme a velice nás těší zájem a zatím pozitivní ohlasy jak od samotných dětských návštěvníků, tak jejich rodičů, kteří se nyní dočasně museli ujmout role pedagogů. Značnému zájmu se těší například videoprohlídky Honzík a Fany v muzeu. Díky těmto videím se dětský divák dozví zajímavé informace z historie a přírodovědy, a to prostřednictvím svých vrstevníků, kteří se ptají a dívají za něj. První cesta Honzíka a Fany vedla na výstavu Rytíři nebes, pojednávající o příslušnících československého letectva v RAF za druhé světové války.

Bude Národní muzeum pokračovat ve virtuálním obsahu i po návratu do běžného provozu?

Byla by škoda, kdybychom všechny vzniklé on-line výstavy a další virtuální projekty naráz ukončili. Navíc, v dnešní době i kulturní instituce využívají všech možností, které moderní technologie nabízejí. Národní muzeum chce virtuální prostředí využít jako další prostor, kde může návštěvníkům přiblížit to, co se do výstav a expozic nedostane, nebo jim ukázat zákulisí muzejní práce.

Období bez návštěvníků muzeum využívá k jiným aktivitám, například k restaurování vzácné kostry plejtváka myšoka. V jaké fázi je nyní její oprava?

Kostra plejtváka myšoka je jedním z nejznámějších sbírkových předmětů Národního muzea, a nejen proto si řádnou péči po mnoha letech již opravdu zasloužila. Restaurátorské práce začaly ještě před uzavřením muzea a nyní se nacházíme ve fázi, kdy došlo k oddělení nejpoškozenějších čelistních kostí od zbytku zavěšené kostry. Kdy budou celkové práce u konce, bohužel v tuto chvíli nelze přesně odhadnout.

K uvolnění opatření zahrnujících muzea a galerie má dojít 25. května. Jak bude vypadat režim po otevření?

Národní muzeum je připravené své objekty znovu otevřít a zpřístupnit návštěvníkům výstavy a expozice, které byly k vidění před uzavřením muzeí v polovině března. Nové výstavní projekty chceme realizovat již během letních měsíců.  Případná hygienická a organizační pravidla pro provoz a návštěvu Národního muzea budeme oznamovat průběžně na základě aktuální situace v České republice a vládních opatření.

Ve druhé polovině letošního roku se mají po rekonstrukci zpřístupnit další stálé expozice v Historické budově. Počítáte s původně stanovenými termíny?

Stále platí, že na podzim letošního roku bychom rádi v Muzejním komplexu postupně otevřeli expozici Dějiny 20. století, expozici Dějiny a Dětské muzeum. Kromě stálých expozic plánujeme do konce roku otevřít několik nových výstavních projektů v Muzejním komplexu, kterými například jsou Bílá Hora k 400 letům výročí bitvy na Bílé Hoře, výstava Velcí čeští skladatelé nebo Hudební zvěřinec v Českém muzeu hudby.

Foto: archiv NM

16.4.2020 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout