Šestého dubna roku 1917 kdesi ve Francii dostává dvojice mladých britských vojáků důležitý úkol, na němž závisí osud 1600 spojeneckých jednotek. Blake (Dean-Charles Chapman) a Schofield (George MacKay) se vydávají skrze nepřátelské území doručit zprávu a zabránit tak sebevražednému útoku spojeneckých vojsk. Rozpoutávají tedy odvážnou cestu, na níž je jejich největším nepřítelem nemilosrdně neúprosný čas.

Často opakovaný letmý pohled na hodinky jednoho z hrdinů znovu a znovu ztvrzuje nepřetržitý souboj s realitou. Válečné drama 1917 se totiž mimo jiné odehrává v reálném čase dvou dnů, v níž výhradně sleduje již zmíněnou cestu dvou vojáků. S tím se pojí až neskutečně umná práce s vizualitou díla, zejména s kamerou a vizuálními efekty. Režisér Sam Mendes už při práci na Spectre (2015), konkrétně úvodní scénou odehrávající se během svátku mrtvých v Mexiku, prezentoval sílu tvůrčích a produkčních intencí skrze jeden dlouhý nepřerušovaný záběr. Ve svém asi doposud nejosobnějšímu snímku takovéto intence rovnou přetvořil do stopáže celovečerní společně se zkušeným kameramanem Rogerem Deakinsem (Blade Runner 2049, Sicario).

Nepřetržitá válka roku 1917 sice nenabízí adrenalinem nabité sekvence neustálou akcí, za to působí daleko více vtahujícím pocitem. Deakinsova kamera v podstatě ustavičně blízkým pohledem, dlouhými jízdami a obrovským citem pro rámování zcela nerušeně až naturalisticky reflektuje realitu válečného pole. Bahno, vlhko, ostnatý drát a únava. I přes neustávající a ladné kamerové jízdy však Deakins umně absorbuje veškerou těžkost předkamerového prostoru a vytváří tak z válečného eposu cosi hmatatelného. Přesto je více než patrné, že ona původní idea jednoho nepřetržitého záběru bez střihu vizualitu díla svazuje a svým způsobem limituje. Často jsme tedy svědky toho, jak se kamera nastavuje do někdy až nepřirozených úhlů za účelem nepozorovaného střihového přechodu. Návaznost mezi záběry rovněž narušuje jistá sekvenčnost, a přestože snímek působí navenek uceleným dojmem příběhová linie je rozdělena do jasně dějově ohraničených kapitol.

Naneštěstí přes všechny kritiky výtečná audiovizuální forma a umně reflektované řemeslo drsně upozaďují načrtnutou příběhovou linii. I v momentech největší krize tak scénáristicky může vzbudit dojem relativní nedějovosti a ve výsledku tak působí spíše jako jakýsi rámec chápané reality. Překvapivě nejvíce vytrhujícími situacemi z mechaničnosti a otupělosti válečné mozaiky jsou scény, kdy se kamera kromě dvou hlavních hrdinů více zaměří i na vedlejší postavy slavnějších hereckých kolegů (Colin Firth, Mark Strong, Benedict Cumberbatch), jejichž intermezzové sekvence i přes krátkou působnost paradoxně fungují jako hlavní hybatelé děje. Ve skrze tedy Mendesův válečný epos vypadá více jako slepenec válečných historek, jež posbíral při rešerších tématu a poslepoval do většího celku.

Nicméně neskutečná síla 1917 spočívá v detailech, v nichž syrově zprostředkovává beznaděj a bezvýchodnost válečných snah i útrap. Daleko působivěji však vtahuje skrze svou jedinečnou audiovizualitu. 1917 můžeme zajisté označit za rozsáhle obdivuhodný filmový konstrukt kolektivního úsilí, u nějž ale zcela jednoznačně převahuje produkční stránka nad tvůrčím poselstvím.

Kdy a kde dávají film: 1917

29.2.2020 | Šimon Svoboda Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout