Jan Merta nutí na výstavě v Museu Kampa k zamyšlení, co nás na umění stále přitahuje

Jan Merta nutí na výstavě v Museu Kampa k zamyšlení, co nás na umění stále přitahuje 

Jan Merta rád vybírá pro své výstavy názvy, které nutí k zamyšlení. Mimo nejnovější, pojmenované Muzeum, už realizoval například výstavy Galerie, Milovníci umění nebo Výstava. Šumperský rodák vystavuje už od osmdesátých let a byl vnímán jako malíř překračující hranice své doby – na návštěvníky přehlídky v Museu Kampa zbývá uvážení, zda tomu tak stále je.

Jan Merta vystřídal mnohá občanská povolání, než se plně začal věnovat malbě. Také proto ve svých obrazech rád propojuje a poukazuje na vztah uměleckého a okolního světa, například na předchozí výstavě s názvem 70% umělce, 30% tramvajáka.  

Aktuální pražskou výstavu uvádí poutavý a vyzývavý autorův citát: "V plynoucím čase veškerá umělecká díla – horší i ta nejlepší – "zmuzeální", prostě si na ně zvykneme. Je jedno, jestli jsou vystavena v muzeu nebo uložena v nějakém depozitáři, jestli jsou v péči sběratele, nebo třeba na síti. Nás zajímá – a mě jako stárnoucího malíře o to víc – na co si ještě úplně zvyknout nelze, co vlastně nás na nich vzrušuje a co stojí za veškerou tu "nesmyslnou" námahu, která dává současnému, ale i dávno minulému umění ožívat a znovu a znovu ho vrací do hry." 

Jan Merta výrokem obrací pozornost na estetickou otázku, na kterou se snažilo odpovědět již mnoho filozofů-estetiků a na kterou odpověď stále neznáme a nejspíš nikdy znát nebudeme. Ale i přesto je zajímavé se zamyslet nad tím, co nás na umění stále přitahuje a proč vynakládáme zvláštní úsilí, abychom navštívili galerii nebo muzeum. 

Jan Merta: Muzeum. Foto: Tereza Kunderová

Výstavu tvoří převážně portréty, i na propagační materiál byl vybrán obraz Styčná důstojnice zobrazující dítě ve vojenské uniformě, které Jan Merta popsal jako prostředníka mezi dvěma světy.

Nejvýraznější jsou ale čtyři velkoformátové obrazy zachycující ženy, ať už z malířova života (Lenka v bílé Meda), nebo obecné "typy" (Sestřička Praporečnice). Najdeme tu ale i znázornění různých událostí, krajin a zážitků či malby věnující se hře světla a stínu. 

Jan Merta: Lampa II. Foto: Lucie Svobodová

Všechny obrazy v Museu Kampa dosud nebyly vystaveny a jde o poměrně nová autorova díla. Většina z nich vznikla v řádu měsíců s pečlivostí pro autora typickou. Tu můžeme pozorovat hlavně u obrazu Nedělní výlet – Leonardo, který vznikal ze všech nejdéle, už od roku 1982. Jan Merta se na něm snaží divákům předat velmi silný vizuální zážitek, který kdysi prožil.

Pozoruhodný je také příběh obrazu Lampa II. Jeho středobodem měla být malířova žena před hromadou uhlí, nakonec ale místo portrétu vznikla na obrazu bílá "lampa". Autor během vernisáže hovořil o tom, že u malování se vždy řídí intuicí a díky ní občas z prvotního plánu vyplyne něco zcela jiného.

Výstavu máte možnost navštívit do 25. května 2020. 

Foto: Tereza Kunderová

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Museum Kampa nabízí i další akce

Umělci:

Místo konání: Museum Kampa

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!