Nejlepší seriály roku 2019: Černobyl, Euforie, Sexuální výchova a spol.

Nejlepší seriály roku 2019: Černobyl, Euforie, Sexuální výchova a spol. 

Loňský rok opět přitvrdil v již tak nepřeberné produkci nových seriálů či zašlých sérií, stále se však více soustředí zejména na prostředí VOD platforem. HBO, Netflix, Amazon a v neposlední řadě třeba nový Disney+ tvoří obrovské měřítko současné quality TV.

Mindhunter 2 (Netflix)

Druhá serie nekompromisních lovců myšlenek sériových vrahů z řad FBI příběhově navazuje tam, kde nás zanechala série minulá. Agent Ford se po panickém záchvatu a následné hospitalizaci vrací ke svému týmu a práci – výslechům a sbírání cenných poznatků přímo od uvězněných sériových vrahů. Tematikou, kterou nám již před téměř více než třemi roky asi nejoriginálněji a nejosobitěji zrevidoval svým potemnělým a lehce zvráceným autorským stylem David Fincher. Nicméně se od své předešlé série nikoliv stylem, nýbrž pojetím vymyká.

Od mrazivě výtečných rozhovorů se sériovými vrahy (rozhovor s Mansonem pak působí jako nemalé grandiózní minifinále) se upíná mnohem více na vyšetřování únosů a vražd dětí v Atlantě. Kde nám první série „pouze“ představovala teorii, druhá předvádí jasné uplatnění teorie v praxi. Krom toho Mindhunter 2 nabízí daleko dospělejší, temnější a komplexnější pohled, co se týče příběhových linií jednotlivých postav, ale především se dál umně točí okolo fascinace zlem.

Černobyl (Chernobyl, HBO)

Nesporným, ač možná dosti překvapujícím hitem uplynulého roku byla bezpochyby syrová rekonstrukce jedné z nejhorších katastrof zapříčiněných člověkem. Pětidílná minisérie o černobylské havárii přenesla na televizní obrazovky neskutečně silné a podmanivé drama, které se dost možná může řadit mezi nejlépe natočené minisérie. Scenárista Craig Mazin dal jednoznačně zapomenout na svá předešlá scenáristická tažení (Scary Movie) a uchýlil se k daleko serióznějšímu námětu s místy až neuvěřitelnou faktografickou přesností.

Síla Černobylu však nestojí jen na scénáři, který psala sama realita (bohužel), ale zejména vhodně zvoleném, ač nepříjemném stylu. Skutečně mrazivé propojení znepokojivě snímané reality s tísnivě depresivním soundtrackem Oscarem oceněné Hildur Guðnadóttir a klinicky klidnými hereckými výkony Jareda Harrise a Stellana Skarsgårda nabízí nemilosrdnou sondu do jednoho z největších neštěstí moderních dějin.

Euforie (Euphoria, HBO)

Opulentně sugestivní vhled do mladé generace cynickým, avšak i místy až zvráceně realistickým okem drogově závislého. Euforie i přes svou klipovost a specifický audiovizuální styl nabízí neskutečně podmanivou drogu, na kterou se těžko zapomíná. První série vypráví příběh (s velkou pomocí voice-overů) drogově závislé Rue (Zendaya) po návratu z odvykačky a její neustálý boj se svou rozporuplnou a depresivní náladou. Přesto klasické teenagerovské výpovědi o stavu současné generace dospívajících je zde opravdu poskrovnu a tvůrce Sam Levinson spíše roztěkaně přeskakuje mezi originálními příběhovými zápletkami, převracením genderových stereotypů a explicitně vtahujícím užíváním drog.

Euforie jednoznačně patří mezi nejvýraznější seriálové počiny minulého roku, a přestože svou specifickou náturu necílí čistě jen na mladou generaci diváků, není pro každého.

BoJack Horseman 6 (Netflix)

Jeden z prvních původních seriálů Netflixu to má za sebou. Od roku 2014 uplynulo pár let a šest sérií animované společenské satiry ze života celebrit. Sebedestruktivní BoJack si za svá léta získal obrovskou fanouškovskou základnu svým sarkastickým (meta)humorem, existencialismem a částečným nihilismem. Šestá série pak nabízí více než uspokojivý konec pravděpodobně nejlepšího animovaného seriálového dramatu současnosti.

Potvora 2 (Fleabag, Amazon)

Postava Fleabag je ryzím scenáristickým i hereckým výtvorem komičky Phoebe Waller-Bridge. Bezejmenná (anti)hrdinka je cynickou a neurotickou sociopatkou, jež v centru Londýna provozuje pomalu krachující kavárnu. Život ji zpestřuje psychopatická macecha (oceňovaná Olivie Colman), s níž její ovdovělý otec plánuje svatbu, a nově i katolický kněží (skvělý Andrew Scott, Moriarty ze seriálového Sherlocka), jenž se má zhostit obřadu.

Nejtypičtějším prvkem břitkého komediálního dramatu z produkce BBC je však časté boření pomyslné čtvrté stěny. Fleabag k nám promlouvá. Fleabag se na nás dívá či na nás dokonce mrká. Fleabag nám věnuje pozornost, kterou bychom neměli váhat neoplatit. Jedná se totiž o jeden z nejosobnějších a nejdotaženějších komediálně-dramatických seriálů současnosti.

Sexuální výchova (Sex Education, Netflix)

Na začátku letošního roku streamovací platforma Netflix otevřela už podruhé dveře úspěšné sexuální terapii (třetí série je již dokonce potvrzená), v loňském roce se ale jednalo o příjemné překvapení.

Humorné, někdy až trapné objevování sexuality a útrapy ze života studentů Moordaleské střední se soustředí okolo Otise (Asa Butterfield) a Maeve (Emma Mackey). Ti si za účelem přivýdělku založí sexuální poradenství, současně jsou však nuceni řešit své vlastní problémy. Ač to na první pohled nemusí vypadat, nejde o typickou žánrovou teen-komedii, nýbrž umnou scenáristickou prací se skvěle napsanými postavami, fungujícím humorem a sympatickou feel-good atmosférou.

Watchmen (HBO)

Na rozdíl od filmové adaptace legendárního komiksu Alana Moora z roku 2009 jde seriál z produkce HBO raději cestou volného pokračování. Scenárista Damon Lindelof (Lost, Leftovers) zasadil komiksovou látku svým osobitým stylem do alternativní reality, v níž jsou samozvaní strážci postaveni mimo zákon.

Aktualizace tématu a komplikovanost příběhových linek však s sebou nese jistou rozporuplnost, která nemusí být všem nutně po chuti. Symbolika rasismu, megalomanství a touhy po moci napasovaná na aktuální témata však zafungovala výtečně ve spojení s elektrizujícím soundtrackem Trenta Reznora a Atticuse Rosse.

Roky a roky (Years and years, BBC)

Šestidílná britská minisérie jistým způsobem funguje jako předpověď budoucí globální situace. Během patnácti let sledujeme vývoj jedné několikagenerační manchesterské rodiny Lyonsových a postupně se měnící svět okolo nich. Brexit tvrdě udeřil na britské ostrovy, v USA se Donald Trump těší druhému funkčnímu období, lidé se uchylují k biomechanickým vylepšením. Současně se však svět musí vyrovnávat s důsledky globálního oteplování a výskytem nových nemocí.

Vizionářské drama scenáristy Russela T. Daviese přináší neobvyklou a komplexní dystopickou satiru o důsledcích činů současného světa.

Když nás vidí (When They See Us, Netflix)

Komorněji angažované drama scenáristky Any DuVernay se soustředí na tematiku utlačování menšin. Kriminální drama podle skutečných událostí sleduje pětici mladých Afroameričanů, kteří jsou neprávem obviněni z brutálního znásilnění bílé běžkyně v Central Parku.

Čtyřdílná minisérie se pak blíže zaměřuje jak na samotný soudní proces, tak i na rodiny všech chlapců a jejich životy po zproštění viny. Brilantně depresivní thriller z prostředí černošské komunity znovu reviduje téma rasismu, předpojatosti a dysfunkčnosti politické a soudní moci.

Foto: HBO

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!